Největší souvislý hradní komplex na světě, takovým titulem se pyšní Pražský hrad. V různých formách na svém místě stojí už víc než tisíc let. Znáte ho dobře?
Když se řekne Pražský hrad, vybavíte si jako první onen slavný pohled přes řeku na vrchol Hradčan. To je ale jen třešnička na dortu. Areál hradu se rozprostírá na 70.000 m² a najdeme v něm spoustu zajímavých míst. Na některé, které jsme dřív byli zvyklí navštěvovat samostatně, se dnes už ovšem můžeme podívat jen v rámci velkého nebo malého prohlídkového okruhu za 250 nebo 350 Kč. Obzvlášť u Zlaté uličky tato změna provedená roku 2011 vyvolala u návštěvníků mírné rozpaky.
Nadchne vás tu mimo jiné:
Daliborka – nenechme si romantické představy bořit realitou. Dalibor ve věži sice pravděpodobně na housle nehrál, ale postavit se pod ni a představovat si to je fajn. Stejně jako Prašná věž patří k severnímu opevnění.
Zlatá ulička – kdysi tudy tekly splašky, dnes se po ní procházejí davy nadšených turistů. V malebných domcích dnes už nikdo nebydlí, sídlí v nich umělecké expozice a obchůdky.
Bazilika sv. Jiří – na českém území moc starších kostelů nenajdete. Jeho základy pocházejí pravděpodobně z roku 920. V bazilice uložené ostatky patří zřejmě svaté Theodoře.
Rožmberský palác – známe ho také jako Ústav šlechtičen. Dcery z významných rodů zde absolvovaly přípravku pro budoucí život v nejvyšších společenských kruzích. V místní kavárně si můžete odpočinout u šálku něčeho dobrého.
Chrám sv. Víta – vstup do většiny chrámu je zpoplatněn, do míst pod západní kruchtou lze jít bez lístku. Například při návštěvách významných církevních hodnostářů se ale můžete (i když jen v omezených prostorách) podívat zdarma i jinam.
Zahrady Pražského hradu – úžasná podívaná, v zimním období jsou uzavřené.
Další zajímavost ukrývá Korunní komora chrámu sv. Víta. Ano, jde o korunovační klenoty. Slavný architekt Josef Gočár na ně zhotovil vitrínu, v níž jsou v nepravidelných intervalech ukazovány veřejnosti. Nejdéle na jejich vystavení lidé museli čekat mezi lety 1929 a 1945. Nyní si je mohou prohlédnout obvykle jednou za 5 let, v poslední době se ovšem doba zkracuje. V roce 2013 jsme se na ně měli možnost podívat u příležitosti 95. výročí vzniku Československa, 20. výročí vzniku České republiky a zvolení nového prezidenta. V roce 2016 se slavilo 700 let od narození Karla IV. a i tehdy se klenoty ukázaly veřejnosti. Rok 2018 se nabízí jako další příležitost – po 5 letech zase proběhne volba prezidenta.
Kdy hrad vlastně vznikl? Založil ho pravděpodobně na konci 9. století přemyslovský kníže Bořivoj. Postupně se k prvním stavbám začaly přidávat další románské, ve 14. století ovšem přišla gotická přestavba. Několik výrazných zásahů přišlo i během 20. století, hodně ceněné jsou ty od slovinského architekta Josipa Plečnika z období první republiky.
Areál Pražského hradu má otevřeno každý den mezi 6. a 22. hodinou, návštěvnické objekty pak mezi 9. a 16. (od dubna d října v odpoledním čase ještě o hodinu déle). Návštěvní režim ovšem mohou narušit různé akce. Například prohlížení královské zahrady je každý omezují Letní shakespearovské slavnosti. V roce 2017 se tak děje mezi 2. červnem a 11. zářím.
Většina lidí se chodí na symbol hlavního města podívat Nerudovou ulicí, případně po jedněch ze zámeckých schodů. Ale zkoušeli jste to někdy přes Jelení příkop od stanice tramvaje Pražský hrad nebo Brusnice? Vřele doporučujeme.