stanice metra Cchao-ťia-wan
Metro a jeho stanice tak nějak očekáváme ve velkých městech, kde se pohybují desítky až stovky tisíc lidí denně. Některé stanice metra vypadají jako obrovská lidská mraveniště, na nichž se cestující snaží dostat k potřebnému vozu.
Metro a jeho stanice tak nějak očekáváme ve velkých městech, kde se pohybují desítky až stovky tisíc lidí denně. Některé stanice metra vypadají jako obrovská lidská mraveniště, na nichž se cestující snaží dostat k potřebnému vozu.
Když jsme ale před lety psali o jedné zastávce v čínském městě Čchung-čching, šlo o pravý opak. Stanice Cchao-ťia-wan (Caojiawan) v minulosti působila jako metro uprostřed divočiny.
V roce 2015 byla na lince 6 systému Chongqing Rail Transit otevřena stanice, jejíž okolí připomínalo spíše zapomenutý venkov než součást jednoho z největších měst světa.
K výstupu vedla bahnitá cesta, okolí zarůstalo křovím a cestujících bylo minimum. Fotografie „stanice metra v poli“ tehdy obletěly svět. Lidé se ptali:
Odpověď čínských plánovačů byla jednoduchá: Lidé budou. A metro bude připraveno.
Čchung-čching (Chongqing) je specifický případ. Administrativně jde o jednu ze čtyř čínských samosprávných municipalit, tedy město na úrovni provincie. A právě tady začíná ten statistický oříšek.
Když jsme o městě psali dříve, pracovalo se i s údajem, že Čchung-čching má až 50 milionů obyvatel. Tento údaj vycházel z velmi širokého pojetí celé spádové oblasti, odkud lidé dojíždějí do metropole za prací. Právě rozsah území a silné napojení okolních regionů na město totiž výrazně zkreslují jednoduché srovnávání.
Město Čchung-čching je podle oficiálních čísel největší správní město v Číně. Metropole ležící na soutoku řek Jang-c’-ťiang a Ťia-ling zaujímá plochu přes 82 000 km², což je přibližně o 3 000 km² více než rozloha celé České republiky. Odhadovaná populace celé municipality dnes přesahuje 34 milionů lidí, čímž převyšuje i Šanghaj nebo Peking – pokud se bavíme o celé administrativní oblasti.
Jenže samotná urbanizovaná část města je menší. Městská aglomerace Čchung-čchingu má přes 20 milionů obyvatel a nejužší jádro města více než 8 milionů. Zbytek tvoří rozsáhlé příměstské a venkovské oblasti, které jsou administrativně součástí jedné municipality. Tato kombinace obrovského území a silné dojezdové vazby vysvětluje, proč se v minulosti objevovala i výrazně vyšší čísla.
Už před časem jsme zmiňovali, že porovnávat „největší města světa“ není jednoduché – v některých případech se počítá jen hustě zastavěné centrum, jindy zase celé správní území o velikosti menšího státu. Jedno je ale jisté: Čchung-čching patří mezi největší a nejdynamičtěji rostoucí metropolitní oblasti nejen v Číně, nýbrž na celé planetě. A právě tomu odpovídá i rozvoj metra.
2015: Otevření stanice Cchao-ťia-wan
Stanice na lince 6 byla otevřena jako součást širší strategie rozvoje severních a severozápadních částí města. Okolní zástavba však v té době prakticky neexistovala.
2017: Internetový fenomén
Záběry zarostlých vstupů a prázdného okolí se staly virálními. Stanice si vysloužila přezdívku „nejosamělejší metro světa“.
2019–2020: Obrat
Postupně byla dokončena přístupová silnice, chodníky i základní infrastruktura. V okolí začala vznikat obytná zástavba. Stanice už nevedla do pole, ale do nové městské čtvrti ve výstavbě.
2021–2024: Rozvoj sítě i okolí
Chongqing Rail Transit dnes provozuje přes desítku linek a stovky stanic. Denní počet cestujících se pohybuje v milionech. Síť se dál rozšiřuje směrem do nových rezidenčních i průmyslových oblastí.
To, co vypadalo jako omyl, se zpětně ukazuje jako typický příklad čínského urbanistického plánování: nejprve infrastruktura, potom zástavba.
Síť metra ve městě Čchung-čching patří mezi největší v Číně.
Město buduje nové tratě nejen v centru, ale především v rozvojových zónách, kde teprve vznikají obytné komplexy, obchodní centra i kancelářské čtvrti.
Stanice, která kdysi působila absurdně, tak v současnosti zapadá do širší strategie rozvoje metra v Číně.
Tím rozvoj zdaleka nekončí. Dlouhodobé plány počítají s dalším výrazným rozšířením sítě do roku 2035 i v následujících letech.
Cílem je:
Metro není jen dopravní prostředek. Je to nástroj plánování města.
Dnes vidíme, že ne. To, co před lety působilo jako přehnaná ambice nebo plýtvání penězi, se ukazuje jako dlouhodobá sázka na růst. Čína často buduje infrastrukturu s předstihem – a někdy velmi výrazným.
Stanice metra „v divočině“ tak nebyla symbolem nesmyslného projektu, ale dokonalou ilustrací rozdílného přístupu k plánování měst. Česko by se od Číny mohlo v tomto směru mnohému přiučit.
A pokud se Čchung-čching bude rozvíjet stejným tempem jako v posledních letech, je dost možné, že za dalších deset let si už nikdo nevzpomene, jak u výstupu z metra končila jen bahnitá cesta.
Použité zdroje: