Cestování > Země > > > Súr: 1000 let ústně předávané tajemství unikátních lodí

Súr: 1000 let ústně předávané tajemství unikátních lodí

Na severovýchodě Ománu leží překrásné rybářské městečko Súr. Odsud prý na svých 7 heroických výprav vyplouval legendární námořník Sindibád. Pokud je to pravda, pak jistě plul na lodi jménem dau (dhow). Súr je totiž jediné místo v zemi, kde dnes přežívá jejich výroba. A třeba i plul kolem „konce světa“, kde mají obrovskou želví porodnici. 

Zhruba 200 km na jih od hlavního města Maskat – dvě hodiny cesty autem, pokud tedy nejedete Velorexem při pobřeží Ománského zálivu – leží vklíněné v krásné tyrkysově zbarvené laguně na „ospalé“ rybářské městečko Súr. V točitých uličkách s tradičními domky v hávu arabské arabeskové a ozdobně vyřezávané tradice je cítit velký klid a uvolněná atmosféra. Ale nenechte se tím ukonejšit a zmást.

V Súru (známém dějepiscům už od 6. století jako centrum obchodu se státy na pobřeží východní Afriky) není dne, kdy by u pobřeží nezněl skřípot pil, tlumené údery kladiv a mocné údery seker zakusujících se do dřeva.

Hrad Sunaysilah je starý 300 let. Možná proto je tu dnes tak liduprázdno, že?

Město má totiž mezi světa znalými lodivody a námořníky pověst drahocenného klenotu (a to málokdy ještě ví, že Súr je také známé i pro chov arabských koňských plnokrevníků). Zde se už tisíce let budují totiž tradiční arabské plachetnice zvané dau či dhow (to je vlastně zaštiťující slovo pro jistou skupinu lodí). Samotné slovo dau pochází z perštiny.

Ale pozor na použití slova dhow, protože místní lodní tesaři při jeho použití na vás budou koukat, jako kdybyste spadli z višně. Oni sami říkají spíše safeena nebo suh-fin.

Ve městě se nachází Súrská Univerzita aplikovaných věd – považována za jednu nejlepší v zemi!
Zdroj: J.Elliott / Foter / CC BY

Stavitelé lodí pracují bez jakýchkoliv moderních vymožeností

Každý správný bukanýr by tohle chtěl mít po stromečkem na Vánoce.

Zvědaví racci pozorně pozorují stavitele na pláži při práci. Mají také co obdivovat, protože zdejší loděnice poblíž visutého mostu Khor al Bath je jediná svého druhu v Ománu, stejně jako zmíněný most z roku 2010. Ale zpět k lodím, vlastně se jedná o dřevěné plachetnice s trojúhelníkovou plachtou. I když v minulých staletích stavitelé znali železo, stejně se mu vyhýbali . Věřili totiž, že na dně Indického oceánu se nacházejí magnetické skály, které by koráby stahovaly dolů. 

Zdejší arabské plachetnice mají většinou jeden stěžeň a plachtu a jsou většinou určeny jen pro příbřežní plavbu. Existuje i typ dhowu jménem Ghanja, který má tři stěžně. Na tomto plavidle se obchodníci plavili i do daleké Číny.

Tato lehká a rychlá obchodní a rybářská plavidla (nejčastějším nákladem v minulosti byly datle a ryby) prý inspirovaly i samotné Benátčany. To už je co říct, že? Životnost lodí může být klidně okolo 50 i 100 let, protože stavitelé dělají vše poctivě ručně. To znamená, že jde vážně o čistou práci se dřevem, pravé umění.

Lodě většinou obsluhuje 12 až 30 lidí.

A to nejlepší na závěr. Neexistuje žádný konstrukční plán. Vše se předává slovem, ústní tradicí z člověka na člověka. Takže umění výroby je svým způsobem tajemství. Zná ho jen úzká skupinka vyvolených.

Aby nevznikla falešná představa, že v Súru se všechno točí jen kolem plavidel, pojďme si povědět něco o dalším zdejším  zajímavém místě, o slavné želví rezervaci Ras-al-Hadd. Zde přichází na svět pomalejší konkurence místních korábů. Kromě toho se v Súru nachází i malé námořní muzeum, kde mají fotografickou expozici podoby města v roce 1905. Nalézt tu lze i expozici lodního průmyslu a životu lidí u pobřeží. 

Na "konci světa" se každoročně rodí až 30 tisíc mořských želv

Konec světa, tak zní překlad oblasti Ras-Al-Hadd. Jde o nejvýchodnější bod Arabského poloostrova, takže proto. Veškeré želvy z Indického oceánu sem každý rok míří, aby sem nakladli vajíčka. Nejvíce se to na pláži hemží krunýři v letním období. Vše se děje tak, že želví máma vyleze z vody, poté 2 hodiny chodí sem a tam a hledá suchý teplý písek, kam naklade vajíčka. O tom jestli se potom narodí „želvák“ či „želvuška“, rozhoduje jen to, jak daleko od moře želví máma do písku ulehne.

V dospělosti to váží i klidně 138 kilo.
Věděli jste, že poházené igelitové pytlíky na plážích jsou největšími nepřáteli želv? Želvy si je totiž pletou s mořskými medúzami. Když takový pytlík pozřou, většinou zahynou.

Pár praktických informací k cestování do ománského Súru na závěr. V Ras-Al-Hadd se nachází kemp, kde lze přenocovat se "želvím průvodcem", který návštěvníky do všeho zasvětí a vše důležité jim ukáže. Cena za noc a průvodce je 4 RO (cca našich 250 Kč), což je naprostá paráda. Je zajímavé, že mořské želvy využívají k orientaci navigaci magnetického pole. Díky tomu se sem pokaždé navrátí.

Místo

Omán
22° 34' 8.4504" N, 59° 32' 22.8372" E

Aktivita: Kultura

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Diskuse

Cestujete rádi? Pak jste na správné adrese! Právě tady najdete výběr těch nejlepších článků, videí a fotek s cestovatelskou tématikou. Magazín o cestování nejen pro dobrodruhy.