Obří skalní zub Preikestolen, zarytý do útesů v norských fjordech, shlíží na vodní hladinu z výšky 604 metrů. Jeho název se dá přeložit jako kazatelna a tato svatá aura je nejspíš tajemstvím nízkého počtu mrtvých spojených s touto atrakcí.

Proč hned mluvit o mrtvých? Téměř rovná plocha o rozloze dvacet pět na dvacet pět metrů láká obrovské množství turistů, z nichž mnozí sedají na okraj, aby ukázali svou odvahu. Norové uchovávají svou přírodní perlu v neporušeném stavu. Žádné zábradlí či ohraničenou vyhlídku - jako je tomu na mnoha jiných podobných místech na světě - tu nečekejte.

Ani do budoucna nechystají Norové Preikestolen ohradit, aby zabránili nebezpečným situacím. Spoléhají na zdravý rozum turistů.

Zdroj: fihu, Flickr.com

První neplánovaný pád přišel až v roce 2013

V análech je zaznamenáno jenom několik dramatických událostí končících smrtí, z nichž za většinou stály sebevražedné pokusy. První nešťastnou náhodou končící nechtěným pádem z útesu byl v až v roce 2013 případ španělského turisty. Pro srovnání - takový Grand Canyon eviduje zhruba 600 plánovaných i neplánovaných úmrtí. A na mnoha místech je obehnán ploty a zábranami. Ani po tomto incidentu však nezměnila norská vláda svůj názor na ohraničení Preikestolenu - s plnou podporou Norů.

Dotyčnými nepohnula ani nebezpečná situace z roku 2014. Tehdy freestylový lezec Fred Sirevåg sdílel na svém twitterovém účtu fotky, na nichž se po čtyřech plazí batole asi metr od hrany šestisetmetrové propasti. Rodiče si potomka fotili a byli zcela v klidu, i když je Sirevåg upozornil na hrozící nebezpečí.

Každoročně sem zavítá na dvě stě tisíc turistů. Vyrazí trajektem z pětadvacet kilometrů vzdáleného Stavangeru a k Peikestolenu se dostanou skrze necelé čtyři kilometry dlouhou pěšinu. Z útesu je naprosto impozantní výhled na Lysefjord. 

Stavanger má starobylý původ, v jeho centru stojí například nejstarší katedrála v celém Norsku. Příznivé podnebí sem každoročně přivábí stovky tisíc turistů.

Zdroj: Florian Pépellin, Wikimedia Commons

Ledovce, které trhají skály 

Vznik Preikestolenu sahá do doby zhruba před 10 tisíci lety. Z geologického hlediska je tedy tento skalní útvar novorozencem z žuly. Vznikl v době ledové, kdy se okraj ledovce doplazil až ke skále. Zmrzlá voda, která napevno přilnula k hoře, s sebou při cestě zpět na sever vytrhla části skály. Vše nasvědčuje tomu, že se jednoho dne plošina zřítí do vody. Turisté se ale ničeho bát nemusí, tato doba se počítá v geologických horizontech, nikoli lidských. I když pověst tvrdí, že se skála rozpadne na dva kusy, až na ní bude mít svatbu sedm bratrů a sedm sester ze dvou rodin. Dokud o tomto pravidle ale víme, nemusíme se ničeho obávat.

Zdroje: visitnorway.com,  fjordnorway.com, extra.cz.