Pýchou parku jsou pískovcové útvary. Skalní věže, brány, stěny nebo hrádky jsou poklad, který turisté v oblasti rozkládající se na Děčínsku mezi Hřenskem, Brtníky a Chřibskou houfně obdivují. Kromě pěších si tu na své přijdou i cyklisti, na které tu čeká celá síť cyklostezek. Krásu parku si můžete prohlédnout prostě tak, jak je vám to maximálně příjemné.

Národní park České Švýcarsko se rozkládá na 79,23 kilometrech čtverečních a na německé straně hranic na něj navazuje o něco větší NP Saské Švýcarsko. O té třeba v některém z příštích článků. Zejména místní rádi hovoří o celistvé oblasti Českosaského Švýcarska.

Pozor, na některých úsecích jsou od velkého požáru v národním parku uzavírky. Před výletem si vždycky zkontrolujte aktuální stav.

Pravčická brána se zámečkem Sokolí hnízdo

Pravda, symbol Českého Švýcarska vynechat nemůžeme, i když toho o něm bylo všude napsáno už docela dost. Jde o národní přírodní památku, největší přirozenou skalní bránu na evropském kontinentu, která naprosto uchvacuje svými rozměry – rozpětí oblouku u dna dosahuje 26,5 m, výška otvoru činí 16 m, šířka 7–8 m a minimální tloušťka 3 m. Vrcholová plošina brány se nachází úžasných 21 m nad jejím dnem.  

Pravčická brána je symbolem Českého Švýcarska. Jde o největší přirozenou bránu na území Evropy.

Zdroj:

Shutterstock

K Pravčické bráně můžete dojít po upravených stezkách, na jednotlivé vyhlídky pak vedou schůdky. S tímto skalním útvarem je neodmyslitelně spjat výletní zámeček Sokolí hnízdo, který byl vybudován už v roce 1881 na místě, kde původně stála dřevěná chatrč sloužící jako výčep. Původně byl zámeček určen pro ubytovávání hostů zdejšího rodu, dnes je zde galerie a restaurace.

TOP 10 Lužických hor. Kam vyrazit na jejich české straně?

Projeďte se loďkami v soutěskách

Další pýchou, která láká i rodiny s dětmi, je Tichá a Divoká soutěska, v nichž se uskutečňují tradiční projížďky na pramici na řece Kamenici.  Dříve byla řeka v oblasti velmi divoká a nedalo se po ní takto plout, zásluhou knížete Edmunda Clary-Aldringena zde vznikly jezy a splavy, odpočívadla a turistická stezka. V soutěskách se turisté plaví už od roku 1890.

Proplutí soutěskami je jedním z nejbáječnějších zážitků, jaké si můžete z Českého Švýcarska odvézt.

Zdroj:

Shutterstock

Chcete-li spojit výlet k soutěskám s objevováním Pravčické brány, vydejte se brzy ráno z parkoviště nad Hřenskem k Pravčické bráně, z ní potom na Mezní Louku, na Tichou a Divokou soutěsku a následně zpět do Hřenska. Jednoduše se však můžete na projížďku na pramici dostat z Hřenska po dvou kilometrech chůze proti proudu řeky. Podobně snadno se můžete dostat k soutěskám z Mezné, Mezní Louky nebo Růžové.

Proč „Švýcarsko“?
Svůj název získal NP České Švýcarsko analogicky podle Saského Švýcarska. Oblast na území Německa byla Švýcarskem nazývána už od 18. století, kdy ji takto pojmenovali švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff, kteří působili na drážďanské akademii. Krajina podél Labe, kterou často malovali, jim připomínala jejich domovinu. 

Dolský mlýn v Jetřichovicích

Na území obce Jetřichovice nedaleko Vysoké Lípy stojí v malebné přírodě, v lese a u řeky Kamenice, ruina mlýna, o němž se první zmínka dochovala už z počátku 16. století. Místo má neskutečně romantickou atmosféru a možná i právě proto se zde natáčely některé scény k legendární pohádce Pyšná princezna.

Mlýn u Kamenické stráně, v kaňonu řeky Kamenice, byl znovu vybudován v roce 1727, protože chátral a nepostačoval. Svým účelům sloužil až do roku 1910, kdy nebyl nadále schopen konkurovat novým technologiím v jiných lokalitách.

Dolský mlýn je jedno z nejznámějších míst v národním parku. Točilo se tu několik scén do pohádky Pyšná princezna.

Zdroj:

Shutterstock

Mariina vyhlídka

A v Jetřichovicích ještě zůstaňme. O Mariině vyhlídce slyšel v roce 2005 snad každý. Starý a notoricky známý altán kvůli nedbalosti turistů vyhořel a takřka mu nebylo pomoci. Dnes zde, na Mariině skále, asi kilometr od Jetřichovic, stojí altán nový a místo nabízí nádherný výhled do všech světových stran, na skály, lesy a kopce Českého Švýcarska. Chcete-li si užít nádhernou romantickou chvilku, vydejte se sem na západ slunce. Jen dolů jděte opatrně…

Vydáte-li se na Mariinu vyhlídku, pravděpodobně půjdete po červené od jetřichovického infocentra. Mějte na paměti, že součástí cesty jsou strmější výstupy a k vyhlídce pak vedou železné schody. Výstup není vhodný pro malé děti a pro osoby se slabou kondičkou.

Národní park České Švýcarsko: ze zdejších lesů načerpáte sílu, z pískovců jen tak nespustíte zrak

Mariinu vyhlídku zachvátil v roce 2005 požár, vznikla tu ale nová.

Zdroj:

Shutterstock

Křížová cesta v Lužických horách ukrývá zázračné místo a zahrála si v Máji

Pavlinino údolí

Je jen několik málo míst, která by mohla být dokonalými vizitkami, jakýmisi ukázkami, ochutnávkami či pomyslnými trailery nějakého území. U Českého Švýcarska můžeme v tomto smyslu mluvit o Pavlinině údolí. To se rozkládá mezi obcemi Studený a Jetřichovice podél toku Chřibské Kamenice. Údolí se krásně klikatí, nabízí pohled na pískovcové stráně a nachází se zde některé vzácné druhy rostlin (přeslička luční) i zvířat (vydra říční).

Budete-li se chtít po túře zchladit, naplánujte její konec do Jetřichovic. Právě při opuštění údolí se před vámi objeví známé jetřichovické koupaliště s mnohaletou historií, které se stále těší popularitě, především u turistů.

Skalní hrádek Šaunštejn

Romantický skalní hrádek Šaunštejn je dalším TOP místem, které musíte v Českém Švýcarsku navštívit. Nachází se nedaleko Vysoké Lípy, dostanete se k němu jednoduše například od známé vysokolipské hospody s parkovištěm. Výstup na hrádek samotný je poměrně obtížný a čekají na vás žebříky, mostky a jištění zábradlím. Kromě krásného bezprostředního okolí si užijete i výhled z vrchu na krajinu. Za tu námahu to stojí!

Skalní hrádek Šaunštejn byl útočištěm dobrodruhů, zběhu i loupežníků. Přezdívá se mu proto Loupežnický hrádek.

Zdroj:

Shutterstock

Historie Šaunštejnu sahá až do 14. století, patřil rodu Berků a poté rodu Vartemberků. Krátce před polovinou 15. století byl dobyt a začal sloužit jako útočiště loupežníků, zběhů i dobrodruhů – odtud plyne jeho přezdívka Loupežnický hrádek.

Severočeské Stonehenge: rozjímejte v kamenném chrámu pod širým nebem

Růžovský vrch

A nakonec tip pro ty, kteří se rádi rozhlížejí po kraji z poctivě vyšlapaných kopců. Dominantou krajiny u Vysoké Lípy je bezpochyby Růžovský vrch. Zatímco dříve zde stávala kaple Panny Marie, poté vojenská pozorovatelna a následně ještě rozhledna a vyhlídková věž, kiosek, restaurace a menší ubytovací kapacita, dnes zde najdete jen pozůstatky oné restaurace a dřevěný kříž. Na úbočí si můžete povšimnout hraničních patníků.

Rozhled z „Růžáku“ po krajině je možný jen z několika vyhlídkových míst, protože jinak je kopec hustě zalesněn. Vydat se sem můžete z Růžové nebo ze Srbské Kamenice, případně z Vysoké Lípy.

Použité zdroje:

• ceskesvycarsko.cz/cs/zima-v-ceskosaskem-svycarsku/vylety-a-prochazky
• kudyznudy.cz/aktivity/narodni-park-ceske-svycarsko