Ačkoli ji na fotografiích na internetu můžete vidět mockrát, možná vás ani nenapadne po tak posvátném místu pátrat, aby neztratilo své tajemství a svůj magický nádech. Nakonec vás ale přece jen přemůže touha objevovat nová místa a vydáte se. Zejména pokud jste ze severních Čech nebo do nich máte cestu, dávejte dobrý pozor a vzpomeňte si na Modlivý důl třeba za krásného jarního nedělního odpoledne.

Vražda i vyslyšené modlitby. Modlivý důl má pestrou historii

Modlivému dolu se původně říkalo Smolný důl, podle uhlířů, kteří tu mívali smolné pece, v nichž hojně vařili kolomaz. To je ale ještě ta mírumilovná historie. K místu se vážou dvě zvěsti: jedna o zamilované dvojici, rytíři a jeho milé, kteří tu dobrovolně zemřeli, protože svět jejich lásce nepřál, a druhá o vraždě, kterou tu spáchal jakýsi selský chlapec, protože se chtěl zbavit svého soka v lásce.

Lidé se tudy dlouho báli chodit, aby se jim něco nestalo. Duchy a zlé síly měl proto zaplašit první svatý obrázek, který sem pověsil pomocník ze svojkovského pivovaru. To bylo na počátku 18. století. Poté se hustý les dočkal prosvětlení a později se sem dobrovolně vydávali místní i přespolní, aby se u svatého obrázku zastavili. Netrvalo dlouho a krajem se začaly šířit zvěsti o vyslyšených modlitbách.

Ze Svojkova je to ke skalní kapli asi půl kilometru hezkou lesní cestou se schody.

Zdroj:

Petra Malá

Jedna z vyslyšených modliteb prý patřila svobodné paní von Czerwelli ze Svojkova, která tu krátce na to nechala postavit skromnou dřevěnou kapličku a nechala do ní původní svatý obrázek přenést.

Ještě v 18. století sem začaly proudit celé davy lidí. Na jeho konci byla ale kaplička zbourána a hraběnka Alžběta Kinská se postarala o to, aby vznikla nová, vytesaná do skály. Úctyhodný výkon tu provedl svojkovský zedník Josef Sacher. Od té doby už nádech tajemna a posvátnost tomuto místu nikdo neupřel.

Filmové peklo: Čerti si odnesli Dorotu Máchalovou na Českolipsko

Zakázáno pro modlářství

Jenže ona posvátná idylka netrvala dlouho, jak už to tak bývá. Farář z nedalekého Sloupu v Čechách začal nechat svaté obrázky odstraňovat a nešetřil ani tabulky s poděkováními za vyslyšené prosby. Biskupská konzistoř v Litoměřicích na počátku 19. století nařídila odstranit ze skalní kaple sochy Ježíše a Panny Marie. Než ale k samotnému odstranění došlo, sochy zmizely a našly se až po letech ukryté v blízké rokli.

Kaple v Modlivém dole byla původně jen dřevěná. Později ale získala "skalní podobu".

Zdroj:

Petra Malá

Lidí už sem nechodilo tolik, ale v letech 1832 a 1850, kdy propukla epidemie cholery, se sem začali zase vydávat. Procesí sem chodila i z České Lípy. Názor církve na věc se ale změnil teprve až na konci 19. století, kdy byla kaple zasvěcena Panně Marii Lurdské a v lurdském duchu byla i uvnitř upravena.

Modlit se sem jezdíval z blízkých Zákup i císař Ferdinand V. Po 2. světové válce obliba místa klesla, v 70. letech zmizela i křížová cesta. Ta byla ale díky místním obyvatelům znovu vystavěna v roce 2016. Křížová zastavení tvoří dřevěné stojany s náležitými vyobrazeními.

Čertovy varhany: skála, která ukrývala krále Miroslava

Kudy ke kapli a co pak?

Když se vydáte do Svojkova, nechte svůj vůz zaparkovaný u hotelu Zámeček. Z něj se pak vydejte po červené turistické značce, k samotné kapli je to asi půl kilometru. Od kaple se pak můžete vydat strmou cestou na vrchol kopce Slavíček a pokochat se skalami, nebo se vrátit tou samou cestou.

Ve Svojkově, přímo u parkoviště, stojí taky zřícenina hradu, na kterou se můžete podívat. Obklopuje ji několik dřevěných skulptur a oko potěší upravená zahrada.

Použité zdroje: 

• kudyznudy.cz/aktivity/modlivy-dul-u-svojkova-tajemne-poutni-misto
• luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmmoddc