Už jste někdy na internetu nebo konkrétně na sociálních sítích viděli fotografie starých opuštěných míst, budov, ruin? Zabrousili jste někdy na profil někoho, kdo ho má takových fotek plný? Pokud ano, možná jste si jen poklepali na čelo, kam ti lidi všude nevlezou. Ale urbex má skutečně svoje nezaměnitelné kouzlo a risk za ty báječné pocity většinou vážně stojí.

Urban Exploration: co to je a v čem je to skvělé?

UrbEx je zkratka anglického sousloví urban exploration. Mluví se o něm taky jako o infiltrátorství a můžeme ho definovat jako poznávaní objektů, které stvořil člověk. Ke všemu jde o takové objekty, které nejsou snadno dostupné nebo o nich většina lidí vůbec neví. Případně se neodvažuje k nim přiblížit. Nutno podotknout, že urbex je vlastně často nelegální, protože každá budova někomu patří a ne všichni vlastníci by byli nadšení, že vás vidí na záběrech z bezpečnostní kamery.

Urbex je jiný způsob poznávání neznámých míst. Velmi zvláštní a jedinečný způsob.

Zdroj: Bigstockphoto

Při urbexu vás čekají překážky, ploty, rozpadlé zdi. Je to nebezpečné. Ale to, co uvidíte, vás nejspíš okouzlí natolik, že vynaloženého úsilí nebudete litovat.

A co k tomu vlastně lidi táhne? Jednak tyto objekty objevují jen tak, protože je to baví a s popuštěnou uzdou fantazie nikdy není nuda, jednak proto, že v nich můžou vznikat neobvyklé fotografie. Hon za jedinečným snímkem se může odehrávat i na takových místech, z nichž mrazí nebo která vám vezmou dech.

Nejčastěji chceme vidět továrny a vily

Příznivci urbexu podle všeho nejčastěji vyhledávají staré továrny, ve kterých už dávno nikdo nepracuje a na jejichž stroje už dlouhé roky padá prach. Rozbitá okna, letitá špína a nápisy, které kdysi dávaly smysl, působí jako z jiného světa. Hned v závěsu jsou nejspíš opuštěné prvorepublikové vily a větší objekty, jako například ozdravovny a sanatoria.

Spoustu opuštěných míst dnes logicky najdeme v Černobylu. Jsou ale i blíž.

Zdroj: Bigstockphoto

K dalším, poněkud morbidnějším libůstkám patří opuštěné nemocnice a ústavy, školy a podobná zařízení. Dobrodruzi vyhledávají třeba i staré mosty, tunely, kanalizace, doly nebo komíny.

Kam se ale vydat, když o ničem nevíte?

Když se budete snažit kontaktovat urbexery, nejspíš vám na vaše dotazy nikdo neodpoví. Milovníci tohoto druhu dobrodružství totiž vědí, že když budou prozrazovat zajímavá místa kdekomu, za chvíli budou ony objekty v ohrožení, protože se v nich bude pohybovat spousta lidí.

Začátky proto bývají hodně těžké, než proniknete do komunity nebo vymyslíte jiný způsob, jak si najít svoje objekty. Můžete to ale odstartovat ve svém blízkém okolí a pak svůj obzor rozšiřovat. To je vždycky nejjistější. Později se třeba dopracujete k tomu, že budete do zahraničí jezdit hlavně za urbexem!

Dějiny městského objevování jsou pestřejší, než byste mysleli

Ačkoli tohoto koníčka chápeme jako vysoce moderního, s nadsázkou se dá říct, že prvním „vyznavačem“ urbexu byl Philibert Aspairt na konci 18. století. Ten se totiž ztratil v pařížských katakombách a jeho tělo se našlo o 11 let později. Aspairt tehdy pracoval jako vrátný v nemocnici a kdovíproč se vydal do podzemních chodeb vedoucích z nemocničního dvora.

Básník Walt Whitman zase v roce 1861 popsal svou návštěvu opuštěného brooklynského tunelu. Sice jsme popis nečetli, ale věříme, že je minimálně tak velkolepý jako Stébla trávy.

Popusťte uzdu fantazii a uvěříte, že na spoustě míst může i strašit. Třeba v bývalé chlapecké škole.

Zdroj: Bigstockphoto

Stalo se toho ještě hodně, ale co musíme zmínit, je nález z roku 1990 v Rusku. Skupina zvaná Diggers of the Underground Planet našla v podzemí mučicí komnaty ruského cara. Není vyloučeno, že podobných, neméně zajímavých skvostů je všude ještě stále dost.

Nepsaná pravidla, která se vyplatí dodržovat

Existuje pár nepsaných pravidel, jimiž byste se rozhodně měli řídit. Tím spíš, pokud s urbexem budete teprve začínat.

• Nikdy nechoďte na opuštěná místa sami. Ne že bychom si mysleli, že může v opuštěném sanatoriu pro choromyslné strašit, ale staré budovy nebývají v nejlepší kondici a můžete tu přijít k úrazu a nebýt schopni zavolat si pomoc.
• Než půjdete dovnitř, omrkněte to zvenčí. Podívejte se, kolik pater budova má, jestli jsou někde střepy, jestli v budově nehořelo… Obhlédněte si ji, protože se může stát, že se z ní budete chtít rychle dostat. Pak je skvělé mít aspoň trochu přehled o tom, kudy by to šlo a kde může číhat potenciální nebezpečí. Možná vás taky už při tomto kroku odradí bezpečnostní kamery.
• Berte si s sebou světlo. Baterka nebo telefon jsou super, ale jestli chcete mít volné ruce, vsaďte na čelovku. Možná se dostanete do sklepa, kde nebude světla ani za mák, možná narazíte na objekt se zatlučenými okny.
• Mějte s sebou něco na obranu, pro případ nejvyšší nouze. Třeba pepřový sprej. Můžete narazit na bezdomovce, squattery nebo feťáky, kteří můžou být agresivní.

Tak co, pustíte se do toho a rozšíříte řady urbexerů?

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2