papuchalkové úvodní
Kdo někdy byl na nefalšovaném severu, určitě papuchalky viděl. Tihle roztomilí ptáčci s dobrotivým až utrápeným výrazem jsou totiž nepřehlédnutelní.
Ať už se vydáte na Island, Faerské ostrovy, do severního Norska, nebo třeba do Walesu na ostrov Skomer, je to skoro jisté – s papuchalky se setkáte, i kdybyste snad z nějakého důvodu nechtěli. Ptáci, nad kterými každý druhý povzdechne skoro jako nad štěňátkem labradora, jsou tady doma.
Ostatně jsou doma taky v Grónsku, Kanadě, ve Spojených státech, někteří třeba i na Kamčatce – záleží na druhu a na ročním období. I oni se totiž na zimu stahují do tepla. Klidně do Afriky.
Papuchalkové jsou mořští ptáci z čeledi alkovitých. Vyznačují se životem ve velkých koloniích (v době hnízdění, na konci jara, kdy vytvářejí monogamní páry na celý život), ale taky samotářstvím po zbytek roku. Spatříte je na ostrovech a útesech.
Čím jsou tak nezaměnitelní a proč si jich určitě všimnete? Říká se jim mořští papoušci. A to už ledacos prozrazuje. Jejich nápadnost spočívá v kombinaci bílého bříška, šedé skvrně na lících, černým peřím na křídlech, hřbetě a temeni a trojúhelníkového zobáku s pruhováním v oranžové, červené a černé barvě. Nad jejich „výrazem“ tváře by se i kámen ustrnul.
Ono zbarvení není jen tak, jde o dokonalé maskování. Zatímco když se na ně predátor dívá shora, papuchalkovo černé peří splývá s hladinou vody. Pohled zdola zase ztěžuje bílé bříško, které snadno splyne s oblohou.
Jejich výskyt v teplém a chladném období závisí na konkrétním druhu. Ty jsou tři.
Ptáčci tohohle druhu jsou drobnější – na délku měří kolem 32 centimetrů a rozpětí křídel mají asi 53 centimetrů. Váží kolem 380 gramů. Právě tenhle druh najdeme v severní Evropě (ale třeba i ve Francii) a Kanadě. Na zimu se stěhuje do Maroka nebo do New Yorku.
O něco větší je papuchalk černobradý – na délku měří 38 centimetrů, rozpětí křídel má 58 centimetrů a váží kolem 620 gramů. Na rozdíl od papuchalka severního má světlejší zobák i nohy s plovacími blánami. Zdržuje se na Sibiři, Aljašce a v Kanadě, na zimu se stěhuje do Kalifornie a Mexika.
Tohle je trochu větší kousek a taky trošku jinak vypadá. Na délku měří 38 centimetrů, rozpětí křídel má 63,5 centimetrů a dosahuje hmotnosti kolem 780 gramů. Žije v severním Pacifiku (Britská Kolumbie, ale i Sibiř), na zimu se stěhuje do Kalifornie a na japonský ostrov Honšú.
Papuchalkové jsou ve svém živlu přes den, kdy se věnují opatřování potravy. V životě to nemají úplně jednoduché – jsou snadnou kořistí jak na souši (pro psy, kočky, lasičky, lišky…), tak ve vodě (pro velké ryby nebo tuleně). A ve vzduchu? Tam se z jejich přítomnosti zase „těší“ rackové.
Sami baští malé rybky, občas si dají taky nějakou tu krevetu a jídelníček si zpestřují i měkkýši.
Zajímavé je, že dokážou létat rychlostí až 80 km/h, a to při zhruba 400 kmitnutích křídel za minutu.
V současné době patří papuchalkové mezi zranitelné druhy. Asi 60 % světové populace žije na Islandu – vyhlášená je tím především lokalita Dyrhólaey. Když je právě na tomhle ostrově budete chtít pozorovat, vydejte se sem mezi květnem a srpnem, to je ideál.
Papuchalkové jsou nádherní na pohled a mají i svou „kulturní“ úlohu. Například lidi věří, že když se tihle ptáci časně stahují z pevniny na moře, můžou očekávat tuhou zimu. A spatřit papuchalka při východu slunce? To je předzvěst šťastného a úspěšného dne!
Viděli jste někdy papuchalka? A taky vám přišel tak neuvěřitelně roztomilý? Podělte se o svoje zkušenosti v diskuzi pod článkem!
Použité zdroje: