Přejít k hlavnímu obsahu
Otevřít fotogalerii

Istanbul volá! Nechte se zlákat duchem Orientu. Co ve městě vidět?

Kosmopolitní město spojující Evropu a Asii hraje barvami moderního světa i tradiční (nejen) turecké kultury. Historie Istanbulu sahá několik staletí před náš letopočet.

Před dávnou dobou, konkrétně v 7. století př. n. l., vzniklo na březích Bosporské úžiny hlavní město nejprve Římské říše, později Východořímského impéria, Byzantské říše a nakonec říše Osmanské. Město pojmenované po zakládajícím císaři Konstantinopol (někdy též Cařihrad) bylo považováno za nejlidnatější a nejbohatší centrum středověku. Plnilo funkci politického, kulturního a ekonomického střediska východořímské říše a svůj význam si zachovalo i po dobytí Osmany roku 1453.

Po vzniku Turecké republiky v roce 1923 ztratila Konstantinopol po dlouhých staletích svůj statut hlavního města, ale dodnes zůstává s téměř 15,5 miliony obyvatel největším městem Turecka i Evropy. V současnosti však pod jiným úředním názvem – Istanbul.

Díky své bohaté historii a stopám, které tu zanechala různá etnika, se Istanbul honosí mnoha památkami, z nichž několik najdete na seznamu UNESCO. My teď prozkoumáme ty nejznámější a nejzajímavější z nich.

Mezi dvěma náboženstvími

Pro někoho velká neznámá, pro jiného první asociace ke slovu Istanbul. Hagia Sofia (čili chrám Boží Moudrosti) byla vystavěna už v dobách Byzantské říše a dodnes zůstává nejvýznamnější památkou její kultury. Stavba této křesťanské svatyně trvala sice pouhých pět let, ale na mozaikách a freskách v interiéru se pracovalo dalších sto. Kromě tohoto bohatého zdobení zaujme vnitřní prostor obložením stěn 6 druhy barevných mramorů či 107 mramorovými sloupy. Výrazným prvkem stavby je její centrální kupole o průměru 32 metrů, která sahá do výšky 55,6 metru a díky absenci podpůrných sloupů působí, jako kdyby se nad návštěvníkovou hlavou vznášela.

Po dobytí Byzantské říše osmanskými Turky byla Hagia Sofia změněna na hlavní istanbulskou mešitu – křesťanské mozaiky a fresky byly zakryty, ke stavbě přibylo několik minaretů a v Turecku se začaly budovat mešity po vzoru této. Islámské bohoslužby probíhaly v Hagia Sofii až do roku 1934, kdy tehdejší prezident Turecké republiky, Mustafa Kemal Atatürk, rozhodl o jejím zesvětštění a budova začala sloužit coby muzeum. Roku 2016 však proběhla před chrámem demonstrace za obnovení mešity, jak se také v červenci 2020 stalo.

Hagia Sofia byla celých tisíc let největší katedrálou světa (roku 1520 ji předčila katedrála v Seville) a díky důkladné rekonstrukci od UNESCO patří dodnes k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším stavbám nejen v Turecku, ale i na celém světě.

Blíž k bohu

U mešit ještě zůstaneme. V Istanbulu najdete těchto nejtypičtějších staveb islámské architektury jako hub po dešti a určitě stojí za navštívení, protože jsou takovým okénkem do světa arabské i islámské kultury. Pro muslimy nejde jen o místo k uctívání Alláha; mešity jsou vnímané jako společenská centra dané městské čtvrti či oblasti.

Hned naproti Hagia Sofii se rozkládá Mešita sultána Ahmeda, která je díky modrému obložení stěn známá spíše jako Modrá mešita. Je zvláštní tím, že má celkem šest minaretů. Podle zákonů islámské architektury smí mít mešity minaret pouze jeden, popř. dva. Šest minaretů je vyhrazeno pouze pro mešitu v Mekce, proto nechal sultán podle pověsti vystavět v Mekce sedmý minaret.

Modrá mešita má nezvykle vysoký počet minaretů.
Zdroj:
Bigstockphoto

Vrcholným dílem osmanské klasiky je Sulejmanova mešita sedící na jednom z istanbulských kopců. Její 4 minarety a 10 balkonů symbolizuje, že sultán Sulejman I. byl desátým osmanským sultánem a čtvrtým pádišáhem. Zajímavostí v bohatě zdobeném interiéru jsou černá pštrosí vejce.

Při návštěvě Istanbulu se určitě podívejte i na Sulejmanovu mešitu.
Zdroj:
Bigstockphoto

Pokud vás zajímá ukázka osmanského baroka, navštivte Mešitu Laleli (známou také jako Tulipánová mešita). Je jako vystřižená z pohádek Tisíce a jedné noci, zdobí ji mnoho kupolí a stovka oken.

Chlouba sultanátu

Roku 1460 nechal sultán Mehmed II. vystavět palác Topkapi, který byl až do poloviny 19. století oficiální rezidencí sultánů i centrem vlády nad říší. Šlo o komplex menších budov a nádvoří oddělený od zbytku města vysokou zdí. Každé ze čtyř nádvoří bylo přístupné jiným vrstvám obyvatelstva – první všem, druhé pouze státní radě, třetí palácové škole a čtvrté výhradně sultánovi a jeho rodině. V komplexu najdete i pavilony císařů a pavilony soudců zasazené ve zdobných zahradách, které nabízí dechberoucí výhled na Bospor, Marmarské moře a asijskou část města. Poté, co se v roce 1853 sultánův dvůr přesunul do paláce Dolmabahce, bylo v paláci Topkapi zřízeno muzeum.

Palác z 15. století byl dlouho oficiální rezidencí sultánů.
Zdroj:
Bigstockphoto

Státní bankrot snadno a rychle

Palác Dolmabahce také stojí za zmínku. Byl správním centrem říše a sídlem sultána v letech 1853–1922 a svým vzhledem měl symbolizovat přiblížení Osmanské říše k progresivnější Evropě. Stavba je totiž realizována ve stylu empíru a za vzor si zvolila Louvre nebo Buckinghamský palác. Komplex zabírá necelých 700 000 m2 a na jeho vnitřní i venkovní výzdobu bylo použito údajně 35 tun zlata! Není divu, že stavba paláce přispěla roku 1876 ke státnímu bankrotu. Našince jistě zaujme honosný lustr v ceremoniálním sále, který je vyroben z tradičního českého skla.

Přeexponátováno

Pokud patříte k milovníkům muzeí, budete nadšeni – Istanbul nabízí mnoho muzejních sbírek spjatých s byzantskou historií města i orientální kulturou. Ve výše zmíněném paláci Topkapi naleznete Archeologické muzeum s památkami fénického původu (zejména zdobené sarkofágy, z nichž nejstarší pochází z roku 310 před n. l.) a Královskou mincovnu Darphane, kde si můžete prohlédnout parní stroj na ražbu mincí z 19. století. Zajímavé je i Muzeum keramiky, jehož budova je nejstarší světskou stavbou v Istanbulu. Z dalších zmiňme muzeum umění, průmyslu, vojenství anebo islámské sekty dervišů.

Fragmenty antiky

V dobách římských a byzantských býval společenským a sportovním centrem města Hippodrom – šlo o místo určené k pořádání koňských dostihů nebo závodů dvoukolových vozů se čtyřspřežím. Fragmenty původního Hippodromu najdete hned vedle současného centra města, Náměstí sultána Ahmeda, a jistě nepřehlédnete tři historické sloupy, které se tu pnou k obloze. Jmenovitě Egyptský obelisk z 16. století př. n. l., který byl do Evropy dovezen z Amonova chrámu v Karnaku, kovový Hadí sloup z Apollonova chrámu v Delfách a Konstantinův sloup postavený roku 330 n. l. přímo v Istanbulu, což z něj dělá nejstarší stavební dílo ve městě.

Z ptačí perspektivy

V době svého vzniku byla nejvyšší stavbou ve městě – to už je samozřejmě dávno passé. I tak 70metrovou Galatskou věž jen tak nepřehlédnete. Středověký symbol Istanbulu sloužil k hlídání požárů i lodí ve vodách Bosporu, dnes je vyhlídkovou věží s restaurací v nejvyšším patře. Dohlédnete odsud na většinu Istanbulu včetně výše zmíněných památek. K věži vedou od přístavu prudké klikaté uličky, každá zasvěcená jinému řemeslu nebo zboží – od hudebních nástrojů po výrobky z kůže.

Ve věži dneska najdete restauraci a můžete si odsud užít krásný výhled na město.
Zdroj:
Bigstockphoto

Oceán v podzemí

Že Istanbul není impozantní pouze na povrchu, ale i pod ním, dokazují monumentální podzemní prostory cisteren na pitnou vodu z 6. století. Těmi největšími a nejnavštěvovanějšími jsou Jerebatanské cisterny, ke kterým sestoupíte z Náměstí sultána Ahmeda. Prostor o velikosti 9 800 metrů čtverečních je podpírán 336 sloupy ve 12 řadách. Celkem zde bylo uchováváno neuvěřitelných 80 000 metrů krychlových vody, která sem byla přiváděna z 19 km vzdáleného Bělehradského lesa.

Odkaz osmanských kupců

Obyvatelstvo Orientu nejlépe poznáte v jeho přirozeném prostředí – na trhu. Pomalu proto opouštíme památky města, a přece jen zdánlivě; istanbulský Velký bazar je totiž jedním z největších a nejstarších krytých tržních komplexů na světě. První budovy byly postaveny v 15. století a zrekonstruovány ve století devatenáctém. Na ploše 45 hektarů je ve více než 1 200 obchodech zaměstnáno na 20 000 lidí. Dvaadvaceti branami komplexu denně projde až půl milionu turistů!

A zase ty nákupy!

Pokud vás nevyčerpal bazar, nahlédněte ještě do ulice Istiklal Caddesi (Třída nezávislosti), která je významným obchodním korzem Istanbulu. V dobách Osmanské říše zde sídlily zastupitelské úřady mnoha zemí, v současnosti tudy jako atrakce projíždí historická tramvaj. Své jméno získala ulice podle války za nezávislost až po založení Turecké republiky v roce 1923.

Na téhle třídě můžete potkat třeba historickou tramvaj.
Zdroj:
Bigstockphoto

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2zdroj 3zdroj 4zdroj 5zdroj 6zdroj 7zdroj 8zdroj 9zdroj 10zdroj 11zdroj 12

 
 

Místo

41° 29.664", 28° 58' 42.0924"
Rubrika:
Aktivity:

Autor:
Kristina Koudelková

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Istanbul volá! Nechte se zlákat duchem Orientu. Co ve městě vidět?