Dalším možná přijde na paměť zdobný, původně křesťanský chrám a jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa Hagia Sofia (chrám Boží Moudrosti).

Jeden chrám, dva kostely

Chrám vyrostl na místě, kde původně stávaly dva kostely - biskupský Velký chrám, jež byl vysvěcen za vlády Constantina I. v roce 360 a kostel Theodosia II. inaugurovaný roku 415. Obě stavby se staly sídlem ortodoxního patriarchátu až do dobytí Konstantinopole osmanskými Turky v 15. století. Příchod Turků znamenal konec Byzantské říše. Na druhou stranu společně s nimi přišla do země nová kultura, architektura i náboženství.

Turci chrám přestavěli na mešitu

Příchod Turků znamenal přestavbu obou dvou kostelů na mešitu. Ta byla dodatečně opatřena čtyřmi minarety. Zajímavostí zůstává, že Hagia Sofia se stala vůbec první mešitou v Turecku. Podle jejího vzoru začaly být po celé Osmanské říši stavěny další podobné chrámy.

Symbol moci i výsadní pozice v Kristově učení

Původně křesťanský chrám vznikl na přání císaře Justiniána. Jeho stavbou byl pověřen stavitel Isidor Mílétský a matematik Anthéimos z Trallu. Chrám byl financován z výnosů tří set císařských velkostatků i štědrých darů panovníka. Ještě sto let po výstavbě chrámu probíhaly práce na jeho výzdobě. Uvnitř jste mohli najít nespočet mramorových mozaik a fresek.

Příroda zaúřadovala

Příroda ale byla neúprosná. V roce 558 došlo během silného zemětřesení ke zřícení mohutné kopule. Protože ale finanční toky nevysychaly, byla poměrně rychle nahrazena kopulí novou a ještě krásnější. Během let chrám ustál ještě mnohá další zemětřesení, žádné ale nemělo na jeho vzezření takový dopad.

Původně křesťanský chrám byl Turky přebudován na mešitu. V roce 1934 se z něj začalo stávat muzeum.

Zdroj: Bigstockphoto

Vzhůru k nebi!

Majestátné kupole byly u tehdejších chrámů opravdu honosné. Důvod byl prostý a praktický. Byzantský způsob stavby kupolí vycházel ze snahy upnout zraky věřících vzhůru, aby se ještě více přiblížili nebi a hlavně bohu. Současná kopule má průměr 31 metrů.

Z mešity muzeum?

Dalším významným milníkem byl rok 1934. Tehdejší prezident Mustafa Kemal Atatürk se rozhodl přebudovat mešitu na velkolepé muzeum. V roce 1993 započalo UNESCO rekonstrukci a zchátralé budově vrátilo její dřívější lesk a slávu. V současné chvíli je stavba jednou z nejnavštěvovanějších a nejkrásnějších v celém Turecku.

Co najdete venku a co uvnitř?

Mohutnou hlavní kupoli podpírají čtyři pilíře. Každý z těchto pilířů je 18 metrů vysoký a 7,5 metru široký. Spodní patro muzea představuje hlavní prostor, vrchní patro je vyhrazeno pouze ženám. Stěny chrámu jsou pokryty šesti druhy mramorových desek a ty jsou pevně ukotveny bronzovými sponami. Neméně zajímavá je také samotná podlaha chrámu, kterou zdobí ornamentální mozaiky z mramoru. Stěny i klenby jsou pak pokryty mozaikami andělů a světců.

Tajemná hra světel

Chrám Hagia Sofia ohromuje také svým vysokým a širokým vnitřním prostorem i světelnými efekty, které ve vás vyvolají dojem, že se kupole vznáší ve vzduchu. Z oken v postranních zdech a z kupole vpadá dovnitř světlo a osvětluje všechny plochy vnitřního prostoru chrámu. Chrám je během letních měsíců otevřen denně vždy od 9 do 19 hodin.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2