Cestování > Země > > > 9 zajímavostí o Velké sfinze: Je to muž a možná ukrývá tajné chodby

9 zajímavostí o Velké sfinze: Je to muž a možná ukrývá tajné chodby

Vlasto, ty nejsi Vlasta, ale Vlasta?…Tato replika z Cimrmanovy hry Záskok věrně vystihuje i Velkou sfingu v egyptské Gíze – není totiž technicky vzato ženou. Kdo ji postavil a jaký je její účel? Dozvíte se to mezi našimi dnešními 9 zajímavostmi.

Velká sfinga – největší monolitická socha na světě – je jedna velká neznámá. Vždyť ani dnes v 21. století nevíme, jakým jménem jí staří Egypťané nazývali nebo jak je skutečně stará.

1. Sfinga vlastní ani není pravá sfinga

Dle klasického řeckého mytologického bájesloví je sfinga bytost s tělem lva, orlími křídly, hadím ocasem a ženskou tváří. Sfinga v Gíze nemá křídla ani hlavu ženy, ale muže. Takže se de facto jedná o lva s lidskou hlavou a ocasem (vede kolem pravé zadní tlapky), která podle jedné teorie o příčině výstavby díla může být odrazem tváře faraona Radžedefa.

2. Měl(a) krásně barevnou tvář

Jen si to představte, že i dnes by měla zeleně smaragdové oči, rudě červenou tvář a nemes (pokrývku hlavy) z jasně modrých a zlatavých proužků. A dle posledních spekulacích v akademických kruzích tomu i tak opravdu bylo.

3. Zdobil ji bohatý plnovous

Některé nalezené kusy plnovousu jsou dnes k vidění v Britském muzeu v Londýně a Káhirskému muzeu. 

Takhle byla zahrabaná ještě na začátku 20. století.

 

4. Určit její stáří? Mission Impossible!

Dlouhou dobou se mělo za to, že byla postavěna v cca 3. tisíciletím př. n. l. Pro mnohem, ale mnohem vyšší věk Velké sfingy např. mluví kontroverzní okultista René Adolphe Schwaller de Lubicz (přes 20 let studoval umění a architekturu starověkého Egypta), ale překvapivě i renomovaný profesor geologie na bostonské univerzitě Robert Schoch (dle něj za erozi na těle Sfingy může spíš voda než vítr a písek, a to by právě její staří posouvala daleko dále).

Americký archeolog Mark Lehner a egyptský archeolog Zahi Hawass navíc ještě celou nejasnou teorii o stáří sfingy řádně „okořenili“ o názor ze svého výzkumu, že socha měla být původně ještě větší, než jak vidíme dnes.

Podívejte se na jiné monumentální sochy v dalších článcích:

5. Esoterický a astronomický účel? Kdo ví

Památník na faraona? To byl první archeologický závěr, jenž se nabízel, a který víceméně vlastně platí i dodnes. Ale jedno je jistě jasné, a to že v tak vyspělé kultuře jako byla ta egyptská, skrývaly často věci vícero významů (vezměme si jen několikerý význam jednoho egyptského hieroglyfu).

Proto panují i dohady o tom, že Sfinga fungovala jako astronomická pomůcka pro označení vycházejícího Slunce v den jarní rovnodennosti ve věku Lva (cca 10 450 př. n. l.), které protínalo (jak jinak) přesně i souhvězdí Lva a bylo tak jeho domem! Na tuto neuvěřitelnou shodu upozornili Robert Bauval a Graham Hancock.

Aby tajemstvím okolo Sfingy a jejího účelu nebyl konec, podle staré mystické egyptské tradice dokonce Sfinga střeží místo, kde prý leží tzv. Počátek Času.

6. Definitivně vyhrabaná z písku byla přesně před 80 lety

Velký (a fyzickým vzrůstem malý) Napoleon viděl Sfingu pohřbenou ještě v písku až po její krk. První vykopávky proběhly až o 20 let později po Napoleonském tažení Egyptem, a to v roce 1817, kdy byla odkryta hruď sochy pod vedením kapitána Giovanniho Caviglia, víc mu nedovolilo obrovské množství písku.

Stejně okrajově úspěšně si vedli i Auguste Mariette a Gaston Maspero, každý odkryl jen zlomky. Z písku ji definitivně dostal dvaašedesátiletý egyptolog Emil Baraize, který v roce 1936 odhalil i samotnou základnu Sfingy. 

Takhle vypadala zřejmě kdysi dávno...
Zdroj: Bigstock.com

 7. Ustřelený nos od Napoleona je mýtus

Na svědomí to měli prý jeho vojáci při tažení Egyptem, ale není to pravda. Jsou totiž dochovány obrazy tváře z dob před Napoleonem,na nichž Sfinga také nos nemá.

Egyptský historik al-Makrízi píše, že za zničení nosu byl odpovědný jeden súfijec v 15. století, kterého velmi pobouřilo, že prostý egyptský lid ji tak uctivá, připisuje jí božské vědomí a blahodárný vliv na hospodářství. 

Ve velikostním souboji by Napoleon prohrál na plné čáře - měl jen 1, 69 metrů a Sfinga 21 metrů!
 

 8. Tajné chodby pod lvím břichem

Traduje se, že pod sochou se nacházejí celé spletité sítě podzemních tunelů, kterou jsou propojené i s nedalekými pyramidami a dokonce i Síní záznamů, kde jsou zaznamenány informace o bájné Atlantidě. Tak věštil „spící prorok“ a nejznámější jasnovidec minulého století, Američan Edgar Cayce. Doslova tvrdil, že průchod do záznamové komory je z pravé přední tlapy sochy.  

To, že Sfinga pod svým břichem nic neskrývá, se velmi intenzivně snažil prokázat výše zmiňovaný archeolog Mark Lehner se svým týmem (to se psal rok 2010). 

Je 19 m široká a 74 m dlouhá.
Zdroj: Bigstock.com

9. Rozpadá se a egyptští restaurátoři tomu pěkně napomohli

Díky vysokému stáří (větru a písku) se na Sfinze podepisuje stále více zub času. V roce 1980 se do jejího poničeného těla přidalo více než 2000 nových vápencových bloků a chemikálie, které měli zabránit zhoršování stavu sochy. Paradoxně se ale tím ještě více k němu přispělo a za dalších 8 let se začalo rozpadat silně levé rameno.

Vytrvalý vítr, smog z nedaleké Káhiry a vlhkost jsou hlavními „klacky pod nohami“, které v současné době musí egyptští památkáři odstraňovat.Pokud nás má tedy Sfinga svým (zřejmě nerozluštitelným) tajemstvím přitahovat ještě nějakou tu chvíli.

Místo

Spojené státy
29° 58' 31.0692" N, 31° 8' 15.3204" E

Aktivita: Poznání

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Diskuse

Cestujete rádi? Pak jste na správné adrese! Právě tady najdete výběr těch nejlepších článků, videí a fotek s cestovatelskou tématikou. Magazín o cestování nejen pro dobrodruhy.