Nejdřív je ale samozřejmě na místě vysvětlení, o co vůbec jde. Možná už tenhle typ cestování praktikujete, ale nevíte, že má název. A možná jste k němu ještě ani nepřičichli, což by byla škoda. 

Noir turistika je krásný (nejen podzimní) trend, který se rozšiřuje i u nás. Je to cestování po tajemných místech, která jsou opředena pověstmi a legendami. Skutečně má ale jít o místa tajemná, nikoli vyloženě hrůzostrašná, založená například na tom, že se tu odehrála katastrofa gigantických rozměrů nebo tu stál třeba koncentrační tábor. Taková místa jsou výhradou „temné turistiky“ (dark tourism – pojem, který v roce 1996 zavedli dva britští vědci, Malcolm Foley a John Lennon).

Noir turistika je pak označení, které vzniklo na Písecko-Blatensku v roce 2020 a mělo být lákadlem k tamním zajímavostem. U jižních Čech ale nemohlo zůstat!

Urbex v Praze: Pět opuštěných míst, která prostě musíte prozkoumat. I kdybyste nechtěli!

Kam za noir turistikou v Česku? 

O tajemná místa u nás rozhodně není nouze, tak neváhejte své další volno strávit venku, ať už se vydáte jen kousek od bydliště, nebo třeba přes půl republiky. 

Praha

Spousta tajemných míst se nachází v Praze, přirozeně. Najdete tu například:

• Faustův dům: Tady měl ke konci svého života bydlet německý učenec Johannes Faust, jenže jiné zdroje zase říkají, že Faust je jen literární postava. Takže co? A aby toho nebylo málo, dům po roce 1590 vlastnil (a přebýval v něm) alchymista Edward Kelley, o němž jste možná slyšeli aspoň z pohádky Císařův pekař. O Kelleyem jeho dlouhodobý souputník John Dee tvrdil, že dokáže mluvit s anděly!
• Kruhy osudu na Pražském hradě: V zahradě Na Baště poblíž I. nádvoří zase narazíte na novodobý architektonický prvek, který tvoří soustředěné kruhy a půlkruhy. Když vystoupáte nahoru, kleknete si doprostřed a vyslovíte něco nahlas, prý to zní, jako by slova vycházela z vašeho nitra i z vesmíru. 
• Čertův sloup na Vyšehradě: Vyšehrad sám o sobě je úchvatný a díky spojení s pověstmi, které k naší kultuře neodmyslitelně patří, i zajímavý a dechberoucí. Příště se při jeho návštěvě můžete zaměřit na Čertův sloup, tři kameny o sebe opřené, jejichž původ zatím nikdo nerozlouskl. Říká se, že je sem přinesl čert, a vědci zase tvrdí, že jde o materiál, který se v historii na stavbách nepoužíval, přičemž ale může jít o pozůstatek zaniklé románské stavby. Jenže jaké? A jak se tedy kameny na své místo dostaly?
• Bohnický hřbitov bláznů: Když se trošku bát, tak na hřbitově, ne? Je sice asi půl století opuštěný, to mu ale neubírá na jeho „noir kráse“. Hřbitov vznikl 6 let po založení zdejší psychiatrické léčebny a v zemi tu odpočívá nejeden její pacient. Je tu na 4 tisíce hrobů, těla se tu prý kupila i do tří vrstev, tajemno by se tu dalo krájet a rozhodně se zastavte tam, kde odpočívá Gavrilo Princip, který spáchal atentát na Františka Ferdinanda d’Este a který zemřel v roce 1918 v terezínské Malé pevnosti. 
• Černá Matka Boží v Celetné ulici: Podivná soška na Domu u Matky Boží v Celetné ulici vás rozhodně zaujme. Takových děl je totiž jen šest v celém Česku! A nestojí tu jen tak. Dokonce, ač pochází ze 17. století, byla na dům přenesena i po jeho dostavbě. Říká se, že když je někde soška nebo obraz černé Madony, znamená to, že tímhle místem prochází podzemní chodba. V případě Celetné ulice je to vážně pravda, dokonce jde o podzemní chodbu zpřístupněnou turistům. A to není všechno. Socha Černé Matky Boží, o které je řeč, se nachází naproti domu, které bývalo sídlem Strážců božího hrobu (templářů). Ti se – jak známo – o věci mezi nebem a zemí hloubkově zajímali. Socha tu prý střeží místo, kde se protínají silové energetické proudy, které zdejším podzemím probíhají.

Na první pohled tajemně nepůsobí. Když ale uvážíte, kdo v něm doopravdy i jen údajně žil...

Zdroj:

islavicek / Shutterstock

TOP 26 Prahy: Nejznámější památky, které by měl vidět každý

Teplice

Za noir turistikou se vyplatí vydat se i do severočeských Teplic. Z Prahy se sem dostanete za hodinku a kousek. Zdejší lázně jsou podle některých zdrojů nejstarší u nás. Napovídá tomu i to, že místnímu horkému pramenu říká Pravřídlo. 

V 16. století už se o těchhle lázní vědělo po celé Evropě a Paracelsus (alchymista, lékař a astrolog) je zařadil mezi 10 nejvýznamnějších letovisek na území Evropy. Během 18. a 19. století tu nebylo o návštěvy nouze, a to ani o ty z vyšších vrstev. Pobývala tady třeba císařovna Sissi, mihli se tu i Goethe s Beethovenem. 

A co k noir turistice? Pokud je tohle málo, měli byste vědět, že o založení města Teplice se podle všeho nedochovala zakládací listina, jak bylo zvykem. Zároveň se traduje, že o jeho vznik se zasloužily jeptišky z benediktinského kláštera, a to ve 13. století. Tenhle klášter byl mimochodem v době svého vzniku teprve druhým ženským u nás. Víc se o něm můžete dozvědět díky místní expozici.

5 tipů na výlet v okolí Ústí nad Labem: odkryjte krásu zdejší přírody i kousek historie

Panenský Týnec

Kdo by neznal Panenský Týnec aspoň z fotky? Součástí městečka, které vzniklo ve 13. století díky pánům ze Žerotína, je nedostavěný gotický chrám. Ten si svou podobou vyloženě říká o pozornost a řadí se mezi nejsilnější a nejtajemnější místa v Česku. Známý psychotronik Stanislav Brázda tu naměřil pozitivní zónu č. 8, tedy tu nejsilnější a pořádně uzdravující. Proto se aspoň kratičký pobyt doporučuje osobám trpícím depresemi a myšlenkami na sebevraždu. 

Citlivější jedinci v nedostavěném chrámu ucítí silné energie. Jiní třeba taky vůbec nic.

Zdroj:

Shutterstock

Léčivé účinky tu sice nejspíš nepocítí každý, nicméně i tak je zajímavé v objektu nedokončeného chrámu stanout. Jen si nesmíte vybrat den, kdy se tu koná svatební obřad – pak je to všechno zásadně složitější.

Oldřichův dub

Představte si, že byste se setkali se svědkem takové události, jakou bylo setkání knížete Oldřicha a pradleny Boženy. Vážně ho můžete spatřit! Je jím Oldřichův dub, strom starý přes 1 000 let, který se nachází nedaleko obce Peruc (v Ústeckém kraji, kousek od Loun), a dokonce figuruje i na Seznamu nejvýznamnějších stromů UNESCO. Pokud jedna z českých pověstí nelže, dvojice se tu setkala v roce 1002 a oba okamžitě vzájemně propadli svému kouzlu.

Hrad Houska

K těm nejtajuplnějším místům v Česku patří i hrad Houska. Na ten si můžete udělat výlet, když se budete toulat po Máchově kraji – stojí jen necelou půlhodinku cesty autem od Bezdězu a z Doks je to sem asi 20 minut.

Kam na výlet u Máchova jezera? Do zooparku nebo Psího kostela

O tom, proč hrad vznikl právě tady, nemá nikdo moc tušení. Stojí totiž daleko od významných stezek, nebyl královským ani hraničním hradem, z hlediska dějin jednoduše postrádá strategický význam. Navíc ho postavili v krajině chudé na vodu. Obranný systém je vybudován tak, jako by se z hradu nemělo nic dostat ven (a ne naopak).

5 hradů v Česku, které rozhodně musíte navštívit

Třešničkou na dortu je pověst, která praví, že hrad stojí na skále, kterou vede průrva až do pekla! Nad ní je vybudována kaple s temnou gotickou výmalbou, která nemá obdoby ani ve světovém měřítku. Nejdůležitější roli v ní hraje levoruká lukostřelkyně, napůl člověk a napůl zvíře, která míří na člověka. Samotná levorukost byla dřív považována za vlastnost od ďábla. 

Jednou se tu dokonce puknutím skály otevřela brána do pekla, takže se to tu hemžilo nejrůznějšími zjeveními. Trvalo prý tři roky, než se podařilo zdánlivě bezednou díru zasypat pískem. Kaple pak na místě vznikla jako „zátka“.

7 tipů na celoročně otevřené hrady a zámky. Kam za vínem nebo útrpným právem?

Les Bor

Procházíte se rádi lesem? Pak by vám neměl uniknout les Bor (nebo taky Branišovský les) u Českých Budějovic, o němž koluje celá řada poměrně temných a děsivých příběhů. Začít můžeme třeba tím, že tu lidi slýchávají podivné zvuky, vídají poloprůhledné siluety nebo rudě planoucí oči.

U návštěvníků lesa se prý dostavuje brnění v těle, pocit, že je něco nebo někdo tahá za nohy, údajně tu dochází i ke nenormálním časovým posunům. A aby toho nebylo málo, býval tu i strom oběšenců, jehož „hlavní“ větev místní nakonec uřezali, čistě z preventivních důvodů. Citlivější jedinci tu prý můžou slyšet hlasy ve vlastní hlavě, aby skoncovali se svým životem…

Les sebevrahů v Japonsku: Bizarní „atrakce“, která láká stále víc turistů

Hora Radhošť

Kdo nebyl na Radhošti, ten jako by nikdy nebyl v Beskydech. Jakmile vylezete nahoru na horu, určitě si vzpomenete na to, že tohle místo je spjato s uctíváním Radegasta, boha večerní oblohy, ohňů a světel hvězd. Víte ale, že tady jde o mnohem víc?

Pod povrchem zemským tu existuje hustá síť chodeb, v nichž se prý ukrývají zbojnické poklady a taky Radegastova svatyně. Nejznámější jsou tu tři vstupy do podzemí, tedy Radochova studna, Cyrilka a Volářka. Zdejší jeskyně podle všeho člověk využíval někdy od 15. století, a to jako obydlí i jako vhodné místo pro uchovávání sýrů a ovčího mléka.

Radhošť aspoň na obrázku viděl asi každý. Jen málokdo ale ví o chodbách, které tu vedou pod zemí.

Zdroj:

Shutterstock

Pastevci si tu prý stavěli své chajdy v blízkosti vchodů do podzemí, takže když si na cestu zapálili pochodeň, bylo vidět, jak zašli do hory a objevili se na její druhé straně. Chodby využívali prý i pohanští kněží, kteří tu žili nebo si v jeskyních schovávali dary od poutníků.

Když později vznikly báje o tom, že v podzemí se nachází celá řada pokladů, začali se sem dobrodruzi s velice jednoduchým vybavením vydávat (podle návodu se svíčkou a konopným provazem). Některé z nich ale touha po bohatství stála jejich vlastní život – jednoduše tu kvůli tmě zabloudili nebo zemřeli hlady (nebo tu bloudili tak dlouho, až zemřeli hlady). 

Vyzkoušíte noir turistiku? Užijte si ji dosyta!

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5, zdroj 6, TZ Flixbus