Toradžové jsou lidé žijící ve vyšších polohách na jihu ostrova Sulawesi (patří Indonésii). Na první pohled turistu upoutají jejich zvláštní stavby se střechami ve tvaru U. Když k nim do oblasti Tana Toraja ale přijdete v době konání pohřbu, zapomenete na architekturu a naplno vás vtáhne do dění netradiční (pro nás) ceremoniál.

Skalní pohřebiště v Tana Toraja.

Zdroj:

bigstock.com

Pohřeb je velké divadlo

Program pohřební ceremonie vypadá přibližně takhle:

• Přicházejí hosté přinášející dary. Často jde o prasata, textil nebo peníze.
• Hosté se baví mezi sebou, ovšem muži i ženy na oddělených místech. Není nezvyklé, když se v této fázi hrají společenské hry.
• Nebožtík leží oblečen do svátečního většinou na posteli. Zapálí se u něj vonné svíčky. Obřad se nezřídka protáhne, třeba i na několik měsíců, to už však s nabalzamovaným tělem.
• Na řadu přichází zvířecí oběť (býk), její duše doprovází na onen svět.
• Domorodé zvyky se začínají mísit s křesťanstvím: uskuteční se mše, rituální porážka donesených zvířecích darů, předčítání z Bible.
• Dále se především zpívá a tančí.
• Rakev míří do hrobu. Ale pozor, ne do země, ale do prostoru vytesaného do skály.

Je to velká podívaná a Evropané nebo Američané, kteří se k ní nachomýtnou, zpravidla nevycházejí z údivu a okamžitě fotí, natáčejí, nebo se naopak nechají strhnout vírem událostí a na obojí zapomenou.

Na neznalé působí zvláštně i skalní hřbitovy, a tak jejich fotografie oblétají svět.

Takhle vypadá hrob ve skále.

Zdroj:

bigstock.com