Přejít k hlavnímu obsahu

Zatoulejte se na Bezděz. Je jedním z nejzajímavějších hradů u nás

Když pojedete po silnici č. 38 od Doks na Mladou Boleslav nebo opačným směrem, vykoukne na vás a zaujme váš zrak, i kdybyste nechtěli.

Hrad s typickou siluetou stojící na jednom ze dvou podobně vysokých kopců ční do jinak relativně rovné krajiny a láká k návštěvě všechny kolemjdoucí a kolemjedoucí.

Vznik dvou kopců zahalen pověstmi

O vzniku dvou kopců stále koluje hned několik pověstí. Jedna z nich vypráví o tom, že se zdejší mlynář vsadil s čertem, kdo z nich přes noc navrší větší kopec. Mlynář totiž pronesl, že by ho měl čert vzít, když mu nikdo nechce půjčit peníze. Čert se tedy zjevil a sázka byla na světě – jenže mlynář se zalekl a přál si zůstat naživu a na zemi, když vyhraje. V opačném případě si ho měl odnést čert do pekla.

Mlynář ale brzy pochopil, že nemůže vyhrát. Když bezradně seděl v hospodě, přišla za ním stará ošklivá babice a slíbila mu, že mu pomůže vyhrát, pokud si ji vezme za ženu. Mlynář věděl, že nemá příliš na výběr, proto souhlasil. Nakonec byla sázka úspěšná pro něj a mohl zůstat naživu. Když se pak navíc vrátil do své chalupy, čekala na něj místo staré babice krásná mladá dívka.

Zpátky do reality. Dva kopce bylo záhodno využít

Těžko říct, kdy přesně došlo ke zformování dvou kopců, to ale Přemysla Otakara II. za doby jeho vlády nejspíš ani moc nezajímalo. Na jednom z nich zkrátka nechal postavit kamenný hrad, z něhož měla probíhat obrana obchodní stezky. Zároveň tím chtěl zabránit rozpínavosti sousedních rodů Ronovců a Markvarticů. Hrad byl nejen údajně nedobytný, ale zároveň měl během 13. století i vysokou uměleckou hodnotu. V roce 1278, kdy jeho zakladatel zemřel, už byl hrad obyvatelný.

Bezděz uvnitř
Ne nadarmo patří Bezděz k nejzajímavějším českým hradům.
Zdroj:
Bigstockphoto

Vězení, klášter i oblíbené sídlo Karla IV.

Zatímco Přemysl Otakar II. chtěl vybudovat sídlo králů, po jeho smrti tu byl vězněn jeho ještě nedospělý syn Václav a královna Kunhuta, Přemyslova choť. Postaral se o to tehdy Ota Braniborský. Na hradě mimochodem rád později pobývat i Karel IV., který se vydáním dokumentu Majestas Carolina zasadil o to, aby nemohl být královský majetek zastavován, jak se to tak dělo dřív.

Bez zajímavosti nezůstává to, že právě Karel IV. společně s purkrabím Oldřichem Tistou z Libštejna nedaleko založil Velký rybník, který později získal svůj dnes už notoricky známý název – Máchovo jezero.

Hrad hrál velkou úlohu i během husitských válek, kdy představoval nejmocnější oporu katolické církve v severní části Čech. Dokonce tu ukrývali i poměrně velký církevní a světský majetek i Zemské desky.

Pestrá historie hradu pokračovala a v roce 1666 sem byla mnichy, kteří se zdržovali v přilehlém klášteře, převezena kopie černé Madony montserracké, o níž si lidé mysleli, že je zázračná. Proto se sem začaly konat poutě a na cestě od úpatí až na vrchol kopce vzniklo 15 malých kapliček.

Pozor! Nedaleko Bezdězu se konává festival České hrady. Letos se sem můžete přijet pobavit ve dnech 1. a 2. 9. 2023!
cesta u Bezdězu
K Bezdězu se dostanete po turistické cestě z Doks nebo z obce Bezděz, odkud je hrad co by kamenem dohodil.
Zdroj:
Bigstockphoto

V 19. století už hrad spíš chátral a stávala se z něj zřícenina. Zamilovali si ho ale typičtí romantici, tudíž nemůžeme nezmínit zalíbení, které v hradu a jeho okolí našel velikán českého romantismu Karel Hynek Mácha. Ten se prý původně přicházel za svými přáteli do Doks, pak ale mnohem raději čerpal inspiraci ke svým literárním počinům.

Poutě trvaly, lidé měli Bezděz rádi, což Valdštejny přimělo k nejedné jeho opravě. Nakonec ho ale na počátku 30. let 20. století odprodali za symbolické 2 000 korun Klubu československých turistů. Klub začal hrad přizpůsobovat turistům, což vydrželo až do druhé světové války, kdy Bezděz „spadl“ do Sudet. V roce 1953 převzala péči o hrad Státní památková péče.

Čertova věž jako poslední možné útočiště obránců

A ze kterých částí se vlastně hrad skládá? Hlavní částí jsou paláce manů s obytnými prostory v patře. K nim patřil střední sál s gotickými kružbovými okny a točitým schodištěm vedoucím do dalších místností.

Velmi důležitá byla pro Bezděz tzv. Čertova věž, která mohla v případě nouze sloužit jako samostatné útočiště obránců. I kdyby byl celý hrad dobyt nezvanými hosty, věž mohla být bráněna jako samostatný objekt. Tomuto typu věží se říká bergfrit a jde o věže, které slouží k čistě vojenským účelům a nejsou jinak obývány.

Pak je tu ještě Velká věž s portálem v prvním patře, která rovněž splňovala všechny požadavky na to, aby mohla být bergfritem. Původně měla pět pater a dnešní členění pochází z 19. století. Dalšími částmi hradu jsou Purkrabský a Královský palác a Kaple.

A není to jen tak obyčejná kaple. Patří totiž k našim nejhodnotnějším gotickým kaplím. Jednolodní kaple rozhodně není v původním stavu, velká rekonstrukce proběhla ještě před 1. sv. válkou a pak ještě v 60. letech 20. století.

Spojte prohlídku Bezdězu s dalšími krásami v okolí

Do Máchova kraje se nemusíte vydávat jen na Bezděz. Za vidění stojí taky nedaleký hrad Houska, Máchovo jezero, jež se dá příjemnou procházkou obejít (zhruba 13 km). Zavítat můžete taky na zámek v Doksech a děti možná nadchne Muzeum Čtyřlístek.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2

 
 

Místo

50° 32' 19.3488", 14° 43' 11.9964"
Rubrika:
Aktivity:

Poznání

Autor:
Petra Malá

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Zatoulejte se na Bezděz. Je jedním z nejzajímavějších hradů u nás