los-glaciares1

Na konci světa, v Patagonských Andách, se nachází jedno z nejkrásnějších míst na Zemi. Přivítá vás tu ohlušující řev a obrovité ledovcové bloky, které se řítí desítky metrů do ledové vody. Nádherné přírodní scenérie, ledovcové splazy a nezapomenutelná atmosféra drsné přírody, to je ledovcový park Los Glaciares, který láká dobrodruhy a turisty lačnící po krásné a nespoutané přírodě.
Téměř celý park Los Glaciares je nespoutanou divočinou. Jednou z oblastí, která je turistům přístupná, je Lago Argentino s ledovcem Perito Moreno.
Jsou dvě možnosti, jak si zblízka prohlédnout tento přírodní unikát. Můžete se vydat po dřevěné cestě (ty jsou v dostatečné vzdálenosti, aby turisty nemohly ohrozit odlamující se kry) nebo si zaplatit výlet na lodi, která se k němu plaví dvakrát denně. Z dřevěné stezky ležící spíše na úrovni ledovce se vám otevře pohled na Perito Moreno jako celek. Z lodi zase budete žasnout nad jeho výškou, která z paluby tak hezky vynikne.
Perito Moreno je jedinečný v tom, že se k němu můžete přiblížit až na dosah. Mohutný ledovcový splaz je ukončen vrásčitým a rozpraskaným čelem, které se tyčí do výše až 70 m nad hladinu jezera. V těsné blízkosti ledovce je ale dosti nebezpečno, protože si žije vlastním životem. Co chvíli se z jeho stěny uvolňují kry. Někdy malá, jindy obrovská kra se zřítí za ohlušujícího hřmění do vod jezera. Nejvíce nepochopitelná je ale azurová modř ledovce, která silně kontrastuje s okolní šedí a vystupuje na povrch. Dává tak ledovci Perito Moreno tajuplný až skoro nadpozemský vzhled.
Druhou turisty navštěvovanou částí parku Los Glaciares jsou vysoké štíty Patagonských And. Z dálky nejvíce zaujmou dva „strážci“ And – žulový masiv Fitz Roy (3375 m) a Cerro Torre (3128 m). Návštěva těchto vrcholů je ale pouze pro ostřílené dobrodruhy. Nestálé a věčně špatně naladěné počasí se s nikým nemazlí a zkouší návštěvníkům co nejvíce znepříjemnit život. Bouřlivé větry, laviny, padající kameny a zima řadí tyto dva vrcholy k nejobtížnějším terénům na světě.
Každý den, kdy ze sebe ledovec Perito Moreno shodí „přebytečnou zátěž“ v podobě mohutných ker, se po 2 m přibližuje ke břehu jezera. A jednou za 4 až 5 let se tu díky tomu odehraje neskutečné drama. Masa ledu přibližující se ke břehu zahradí rameno jezera. Voda tu stoupá, až nesmírný tlak protrhne ledové vězení a vodní masa se vyvalí ven. Za ohlušujícího rachotu se potom vodní hladiny vyrovnávají.
Výstup na vrcholky And je pouze pro zkušené a tvrdé horolezce. Pro prohlídku skalního masivu můžete využít několikadenního treku, který vás provede kolem úpatí Fitz Roye a Cerro Torre. Pokud vám vyjde počasí, bude zážitek o to silnější. Není ale také vyloučeno, že kvůli mlze neuvidíte ani vrcholky těchto velikánů. K nejkrásnějším chvílím patří východ slunce u jezera Cerro Torre. Slunce tu nemilosrdně praží do kolmých a zespodu neslezitelně vypadajících skalních stěn, které jakoby ani nepatřily do našeho světa.