Přejít k hlavnímu obsahu
Otevřít fotogalerii

V podhůří nejvyšších hor světa chodí po Nepálu sloni

Pekelně vysoké kopce a sem tam nějaký ten státní převrat, to je vše, co z médií víme o hornatém Nepálu. Velmi málo slyšíme o krokodýlech, nosorožcích nebo čtyřrohých antilopách, které se běžně po nepálské krajině prohánějí. Kde? Třeba v národním parku Čitvan.

Popsáno o něm bylo možná ještě více papíru, než kolik metrů horolezci během cest do Nepálu vyšplhali v tamních horách, přesto stále láká návštěvníky z celého světa. Ano, to co je největší nebo nejtajemnější lidi odedávna přitahuje. A Nepál je země, v níž se nachází osm z deseti nejvyšších hor, včetně té úplně nejvyšší. Turistická atraktivita sice Nepálu pomáhá ekonomicky, nicméně příroda hodně trpí, především kvůli odpadkům odhazovaných členy vysokohorských expedic.

V Káthmándú se na trhu dá koupit leccos, třeba prasečí hlava.
Zdroj: Simon (Pubic Domain Image)

V Nepálu je třeba dát si pozor na nos

Potíže tu má i tradiční součást nepálské přírody, nosorožec indický. Ano, ačkoliv máme tuto zemi spojenou především se zasněženými vrcholky, najdeme v ní také subtropické pásmo plné tygrů, slonů, medvědů pyskatých či právě nosorožců. Několik ohrožených druhů najdeme v Národním parku Čitvan jihozápadně od hlavního města Káthmándú. Tam vedle sebe žijí krokodýli vedle bratranců gaviálů. Zmínění nosorožci trpí kvůli svým rohům. V Číně a v okolních státech mají velkou cenu kvůli tomu, že hrají významnou roli při náboženských obřadech, takže krom toho, že pytláci v oblasti nosorožce vybíjejí, se vzácný artikl ještě dováží z Afriky.

Přestože existují druhy nosorožců s nahnutějším osudem, nosorožec indický nemá vyhráno a stále patří mezi ohrožené druhy. V Indii, Bhútánu a Nepálu, kde se mimo zoologické zahrady vyskytuje, jeho populace čítá o něco více než sto kusů. Nos, jenž druhu slouží primárně jako zbraň a ozdoba je také jeho hlavním prokletím.

Chodíte na záchod do neprostupných houštin? Dejte si pozor, co se v nich skrývá.
Zdroj: 'TheDreamSky (Flickr)

Hodně nosatých tlustokožců má na svědomí také DDT. Tato toxická látka se hojně používala během „zcivilizovávání“ Nepálu. Místa nedostupná kvůli bujné vegetaci se upravovala, jako hlavní prostředky sloužily pila a DDT. Chemikálie sice zlikvidovala lesy, které stály v cestě silnicím a novým stavbám, nicméně také odpravila pěknou řádku zvířat. Spolu s pytláky zabila mezi roky 1950 a 1960 na sedm stovek nosorožců.

Nepálský film

Už jste někdy viděli nepálský film? Že ano? To si nejspíš pletete a spíše jste zhlédli film o Nepálu. Vyloučit se to ovšem nedá. V polovině minulého století se na příkaz vzešlý z královské rodiny začaly natáčet snímky z nepálské produkce, tedy vlastně indické. Ačkoliv konečné slovo mají představitelé hornatého království, technické zázemí má produkce v Indii, konkrétně v Kalkatě. Tvůrci již mají na kontě desítky filmů, v sálech českých, moravských a slezských multikin je ale budete hledat velmi těžko.

Objevte nového brouka či muže

Národní park Čitvan bývá také cílem přírodovědců toužícím po nových objevech, díky nimž by své jméno zvěčnili v učebnicích a atlasech celého světa. Stále se tu prý nachází spousta dosud nepopsaných živočichů, především motýlů a brouků. Když opustíte Čitvan a vydáte se na sever až pohoří Himálaj, můžete objevit něco trochu zajímavějšího, tedy alespoň podle legendy domorodců, kteří tvrdí, že sněžný muž ve zdejších horách stále žije a čas od času se nechá spatřit. Zda je tomu skutečně tak, nebo historku udržují Nepálci při životě jako zábavnou legendu pro turisty, ať každý posoudí sám.

Výlet do Čitvanu a jiných zajímavých lokalit může znamenat netradiční, levnější a někdy i nutnou alternativu pro cestu do velehor. Když totiž překročíte hranice Nepálu, nemáte vyhráno. Pro vstup do Himálaje vydávají úřady zvláštní povolení. Jestliže je nedostanete, nemusíte zoufat právě díky tomu, že Nepál překypuje množstvím dalších, méně známých a navštěvovaných míst jako třeba park Čitvan.

Vítejte v Nepálu!
Zdroj: Jean-Marie Hullot (Fotopedia)

Nevidět Everest je jako vynechat v New Yorku Sochu Svobody

Ačkoliv, jak jsme uvedli, je Nepál plný krásných míst, přece jen by každý jeho návštěvník měl, alespoň koutkem oka, zahlédnout impozantní horské štíty. Vynechat je znamená asi to samé jako jet do Benátek a nevidět Canal Grande či to samé v New Yorku se Sochou Svobody. V Nepálu patří k nejkrásnějším ta metrově nejvyšší oblast na východě Himálaje na východ od Káthmándú. Ve skupině blízkých vrcholů tam najdeme třeba osmitisícovky Makalu, Čo Oju a pochopitelně krále všech hor – Everest.

Kdo ovšem dává přednost sice nižším, ale lidmi méně poznamenaným končinám, ten se vydá na samý západ pásu osmitisícovek k Dhaulágirí. Jelikož tento velikán stojí mimo hlavní turistický proud, vypadá jeho okolí stále nedotčeně a jako na Václaváku si tady rozhodně nepřipadáte. Je ovšem asi jen otázkou času, kdy i tenhle kout začnou křižovat davy cizinců s krosnami. Pokud si tedy chcete vychutnat odlehlý kout nejvyššího pohoří světa, udělejte to co nejdříve, dokud je cesta proti proudu řeky Myagdi Khola nepoznamenaná.

Takhle idylicky vypadá okraj milionového Káthmándú.
Zdroj: Uwe Gille (Wikimedia Commons)

Ačkoliv národní park Čitvan na jihu Nepálu prošel několika drastickými lidskými zásahy, část své krásy si zachoval a pro ty, kdo chtějí v zemi proslavené osmitisícovými kopci poznat něco jiného než šplhání v péřových bundách, představuje jeden z nejvyhledávanějších cílů. Jeho krásy si všimla také organizace UNESCO a zařadila jej do rodiny nejkrásnějších světových přírodních a kulturních památek.

 
 

Místo

27° 29' 54.6972", 84° 39' 42.4404"
Rubrika:
Aktivity:

Dobrodružství

Autor:
Jan Švestka

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

V podhůří nejvyšších hor světa chodí po Nepálu sloni