Přejít k hlavnímu obsahu
Otevřít fotogalerii

Jak voní a zní ostrov svobody? 5 věcí, které dělají Kubu Kubou

Tento článek nevoní, nepáchne, zkrátka když si přičichnete k obrazovce počítače, neucítíte nic (tedy nic co souvisí s článkem). Kdyby ovšem existovala technologie přenosu pachů, museli bychom čtení zakázat osobám mladším 18 let. Půjde totiž o rum, doutníky a všechno, co dodává Kubě punc jedné z nejatraktivnějších turistických lokalit současnosti.

Když se řekne Kuba, leckomu se vybaví bílé písky pláže Varadero, to pak na chvilku duchem odletí přes půl světa a nechá své tělo bloumat po Čechách, než narazí do nejbližší zdi. Návštěvníci barů a hospod si zase vzpomenou na rum, který jim barmani míchají do kokakoly. I ten někdy způsobuje dočasnou duševní nepřítomnost. Kubánské produkty ovšem mohou způsobovat i příjemnější stavy. Jaké? Pojďme se podívat na pět příkladů.

1. Doutníky

Přes veškeré blokády a embarga je vždy zbožňovali a kouřili lidé celého světa, třeba i prezident John F. Kennedy. Značky jako Cohiba nebo Romeo y Julieta dostávají za svou chuť různá ocenění a doporučení znalců. Cesta na výsluní ale nebyla jednoduchá. Výrobce doutníků Romeo y Julieta, pojmenovaných podle Shakespearovy tragédie, José Rodriguez Fernandez na konci devatenáctého století své produkty propagoval tím, že jezdil na koni po Evropě a v různých částech kontinentu dělal reklamní kampaně.

Na Kubě kouří doutníky každý.
Zdroj: Tibor Végh (Wikimedia Commons), licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0 Generic

Potáhnout si z kvalitního doutníku má svůj půvab i pro ty, kdo příliš často nekouří. Kouzlo kubánskému cigáru může dodat i způsob jeho pořízení. Kousky vyhlášených značek sice mají vysoké standardy kvality, ovšem není nad to přemluvit někoho na ulici a pořídit si doutníky od prostých Kubánců, kteří je sami vyrobili. Akce má díky tomu, že jaksi opomíjí platbu daně úřadům, má i punc dobrodružství, které umocňuje i váhavé a opatrné chování prodejců.

Kubánci prchají do Ameriky. Chcete z toho to článku také emigrovat do USA? Přečtěte si o San Franciscu:

2. Rum

Santiago de Cuba je po Havaně druhým největším městem země, znalci rumu ho ale klidně mohou považovat za město hlavní, vždyť se tu kdysi mezi palmami jihovýchodního pobřeží začal vyrábět ten nejslavnější – Bacardi. Stalo se tak roku 1862 a postaral se o to obchodník s vínem Facundo Bacardí. Nejdříve produkoval nepříliš kvalitní patok, nicméně postupem času metodou pokus – omyl dospěl k receptuře v současnosti jednoho z nejpopulárnějších rumů světa.

Nejste zrovna muzejní typ? Muzeum rumu v možná změní váš názor.
Zdroj: Anagoria (Wikimedia Commons), licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0 Generic

Santiago je na oblíbený produkt hrdé, a tak město v ulici Bartolomeo Maso město provozuje muzeum kubánského rumu. Pokud se někdy octnete v Santiagu a budete chtít vědět, co jste vlastně předešlý večer pili, doporučujeme navštívit toto muzeum. Má otevřeno každý den mimo neděle.

Rumová aféra
Nejsme v tom sami – potíže s nekvalitním podomácku vyráběným alkoholem mají i na Kubě. Nedávno proběhla médii zpráva o několika lidech otrávených kubánským rumem. Šlo o lahve koupené na ulici mimo oficiální distribuční sítě. Kdo chce mít jistotu, že ochutná skutečný vyhlášený kubánský rum, musí nakupovat v kamenných obchodech.

3. Salsa

Ne, ne, nemáme na mysli žádnou omáčku, ta atmosféru Kuby netvoří, jde o taneční hudbu produkovanou na ostrově. Termín „salsa“ se sice začal šířit z New York City, nicméně se po celém světě vžil, takže mnoho lidí zná kubánské son montuno, guaraču, bolero, mambo nebo dominikánské merengue pod souhrnným označením salsa. Tahle muzika a od ní odvozený tanec je ve světě velmi vysoce ceněná.

Víno, ženy zpěv? Ne, Kuba je spíše rum, ženy, tanec.
Zdroj: ESO travel

Její ráz a rytmus určují především specifické bicí nástroje, ve skladbách často hrají tympány, bubínky, ale i trubky, saxofony, prazvláštní nástroj güiro nebo xylofonu podobný vibrafon. To vše se podílí na úspěchu kubánské hudby ve světě. Její tóny ale nejlépe zní přímo na Kubě v podání pouličních umělců.

Podívejte se do dalších článků ze zámoří:

4. Stará americká auta

Jen si to představte, sedíte na lavičce uprostřed Havany, necháváte se hřát karibským sluncem, se sklenkou rumu pokuřujete místní doutník a kolem projíždí naleštěné, více než půlstoletí staré fordky nebo historické Packardy. Nic nemožného to není. Ulicemi hlavního města Kuby se těchto klenotů na čtyřech kolech prohání stále ještě dost. Na ostrov svobody byly dovezeny ještě v dobách dobrých vzájemných vztahů s USA. Po uvalení embarga proudily na Kubu spíše Moskviče a Volhy z bratrského Sovětského svazu, a tak se tyto dvě odlišné skupiny vozů každý den míjejí na kubánských silnicích.

Ford z roku 1952. Snad nikde jinde není takovou samozřejmostí jako na kubánských silnicích.
Zdroj: Jorge Royan, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Generic

5. Varadero

Je to poměrně blízko americké pevniny, všude kolem je moře a nádherné pláže s palmovými porosty. Není divu, že si tu už v polovině šestnáctého století Španělé zařídili přístav. Ten se ale časem stal úplně něčím jiným. Zvěsti o atraktivitě místa se šířily přes moře, takže na Varaderu, která se mezitím stala letoviskem pro movité Kubánce, si začali stavět vily i zámožní Američané, mezi nimi třeba mafián Al Capone. Politická izolace Kuby Varadero na dlouhý čas trochu ochudila o turisty, ti se ovšem postupem času na pláž vrátili.

Mohli si proto užívat „náměstí osmi tisíce skříněk“ a další zajímavosti. Ono vlastně nejde ani tak o náměstí, jako spíše o gigantický prostor s uzamykatelnými boxy, kde si návštěvníci Varadera mohou nechat věci a vydat se v plavkách a Vietnamkách vstříc vlnám a radovánkám na písku.

Tropická vedra máme letos i v ČR, ovšem trávit je v takovémto prostředí je mnohem příjemnější.
Zdroj: ESO travel
 
 

Místo

20° 21.9492", -75° 50' 33.9"
Rubrika:
Aktivity:

Poznání

Autor:
Jan Švestka

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Jak voní a zní ostrov svobody? 5 věcí, které dělají Kubu Kubou