Renesance představuje znovuzrození antiky, oslavuje člověka jako ideál krásy a dobra. V českých zemích se nejvýrazněji projevila mezi 14. a 16. stoletím. Máme pro vás 10 skvělých tipů na návštěvu nejkrásnějších renesančních památek v České republiky.
Renesance je velice oblíbený umělecký sloh, který vznikl v italské Florencii a odtud se rozšířil do celé Evropy. Poznejte nejkrásnější dochované české renesanční památky. Najdeme mezi nimi proslavený Český Krumlov, ale i místa, o nichž jste možná dosud neslyšeli.
Překrásná renesanční stavba s více než 400 let dlouhou historií. Nejstarší historická zmínku o hradním sídle na místě dnešního zámku najdeme v Kosmově kronice české a datuje se do roku 981. Hrad v letech 1568–1581 nechal Vratislavem II. z Pernštejna přestavět na renesanční palác. Novou podobu navrhl architekt Giovanni Battista Aostalli.
Fasádu zámku pokrývá bohatá sgrafitová výzdoba (psaníčková a figurální). V roce 1797 zde vzniklo zámecké divadlo, které je druhým nejstarším palácovým divadlem v Česku. Než byl litomyšlský zámek zabaven státem v roce 1945, vlastnilo ho několik různých rodů – Pernštejnové, Trauttmansdorffové, Valdštejnové-Vartenberkové a Thurn-Taxisové. Roku 1962 se zámek Litomyšl dostal mezi národní kulturní památky a v roce 1999 dokonce i na Seznam světového dědictví UNESCO.
V návštěvnické sezóně na vás čekají tři prohlídkové okruhy. Základní prohlídková trasa zavede návštěvníky do reprezentačních sálů a divadla, prodloužený okruh umožňuje projít celý zámek a poslední prohlídka představuje krátké nahlédnutí do interiéru památky pro rodiny s dětmi. U zkrácené trasy stihnete za půl hodiny projít 11 nejkrásnějších reprezentačních sálů.
Nejvýznamnější renesanční perla střední Evropy leží v Pardubickém kraji na místě původního hradu založeného ve 13. století. Na zámku v Moravské Třebové se poprvé v českých zemích objevily renesanční prvky. Ladislav z Boskovic nechal zámek na začátku 17. století zvětšit o tři manýristická křídla s honosným systémem arkád. V době své největší slávy byl zámek přezdíván Moravské Athény, neboť se jednalo o významné centrum umění a vzdělanosti.
Prohlídkové okruhy mapují rozsáhlou historii památky. Nahlédnete do laboratoře dvorního lékaře Ladislava Velena ze Žerotína, odhalíte tajemství středověké mučírny nebo zjistíte, jak se žilo našim předkům na venkově. Nenechte si ujít ani expozici pokladů Moravské Třebové. K vidění je velká sbírka uměleckých děl (obrazy, portréty, flanderská tapiserie a další), ale také dobový nábytek, zbraně, sochy a porcelán.
Mnoho k vidění nabízí nejen vnitřek zámku, na nádvoří poutá pozornost dvojice jedinečných slunečních hodin pultového typu, které autoři vytesali do pískovcových bloků.
7 tipů na celoročně otevřené hrady a zámky. Kam za vínem nebo útrpným právem?
Přibližně 30 km od Hradce Králové se rozprostírá areál opočenského zámku s městským příkopem. Původně gotický hrad ze 14. století prošel postupem času četnými stavebními úpravami. Některé byly nutné kvůli požárům, které stavbu postihly, jiné zase z důvodu rozšiřování panství.
Nejzásadnější vliv na vzhled zámku Opočno měl Zdeněk Trčka z Lípy, který nechal v letech 1560–1567 přistavět dvě renesanční křídla a následně také kostel Nejsvětější Trojice s rodovou hrobkou. O architektonické návrhy se zasloužil Giovanni Battista Alliprandi. Dvacáté století se neslo v duchu rozsáhlých oprav arkád, obnovy fasád a restaurování interiérů.
Součástí zámku Opočno je pivovar, úřednický dům, hospodářské budovy, jízdárna, obrazárna, děkanský úřad anebo míčovna. Za zmínku stojí rovněž přilehlý zámecký park v anglickém stylu, který byl vybudován v roce 1602. Kromě okrasných rostlin se v něm nachází také drobné romantické stavby – letohrádek, mosty a čínský pavilon. Návštěvníci mají na výběr z pěti prohlídkových okruhů.
Dle délky si budete moci prohlédnout interiéry zámku, zbrojnici s velkou sbírkou historických zbraní či apartmá Kinských. Dále je k dispozici noční prohlídka a také speciální skupinová prohlídka upravená na míru přesně podle vašich představ.
Máte-li chvíli, zavítejte na Kratochvíli. Oblíbený rožmberský letohrádek najdete v malebné krajině uprostřed lesů a pastvin nedaleko Netolic. Areál obdélníkového tvaru obehnaný kamennými hradbami vás na první pohled upoutá upravenou zahradou, která obklopuje zámek Kratochvíle s vodním příkopem. Překrásnou renesanční památku nechal v období 1583–1589 postavit Vilém z Rožmberka, jehož záměrem bylo na půdě hospodářského dvora Leptáč vybudovat lovecký zámek připomínající italské vily.
Projekt měl na svědomí architekt italského původu Baltazar Maggi z Arogna, který západní stranu komplexu doplnil o zahradní domek a severní stranu o kostel Narození Panny Marie. Jelikož se muselo stavět na bažinatém podkladu, základy musely být zpevněny dřevěnými piloty. Zámek Kratochvíle se může pochlubit bohatě zdobeným interiérem, na němž se podíleli německý malíř Georg Widman a italský štukatér Antonio Melana.
V letech 1981–2006 byla zámku Kratochvíle propůjčena sbírka českého animovaného filmu, po jejím ukončení se prostory změnily v expozici rodu Rožmberků. Co se týká návštěvnických okruhů, můžete si prohlédnout renesanční vilu, kostel Narození Panny Marie, případně obojí v rámci grand prohlídky. Vstup do zámecké zahrady je pro veřejnost zdarma.
Poznáte hrady a zámky podle fotografií? Ukažte se a udělejte si test.
Český Krumlov – druhý největší hradní komplex v Čechách (po Pražském hradě) – přitahuje svou krásou hojné návštěvy turisty až z druhé strany zeměkoule. Město Český Krumlov vzniklo ve 13. století. Tvořilo jej podhradí a Staré Město, které se v 16. století spojilo s Novým Městem nacházejícím se v ohbí řeky Vltavy.
Není přesně známo, kdy byl hrad postaven, nicméně první písemná zmínka o něm pochází z roku 1240. S největší pravděpodobností ho založil Vítek II. z Prčice.
Hrad a zámek Český Krumlov postupem času vlastnili Habsburkové, Eggenbergové a Schwarzenbergové. V 17. století byl propleten téměř jedním kilometrem unikátních krytých chodeb a mostů, bohužel dnes už lze projít jen malou část z nich. Zámek se v roce 1989 dostal mezi národní kulturní památky a o tři roky později byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Státní hrad a zámek Český Krumlov prodělal několik rozšíření a dalších úprav. Jeho charakteristickým znakem je 54,5 metru vysoká zámecká věž se čtyřmi zvony a 162 schody. K českokrumlovskému areálu patří i Medvědí příkop, který obývají skuteční medvědi, a zámecký park s jedinečným otáčivým hledištěm.
Na zájemce čekají dvě prohlídkové trasy. V první okouzluje návštěvníky prohlídka zámecké kaple sv. Jiří, renesanční síně a pokojů, Eggenberského sálu nebo ložnice kněžny Eleonory Amálie Schwarzenbergové. Druhá trasa se věnuje 19. století, můžete si na ní prohlédnout portrétní galerii Schwarzenbergů, klasicistní pokoje, hudební salón, ložnici knížete Josefa Schwarzenberga nebo pokoje, kde trávila čas kněžna Eleonora Amálie ze Schwarzenbergu.
Pokud je historie vaším koníčkem, můžete si vybrat mezi exkluzivními prohlídkami zámeckého barokního divadla, zámecké věže či hradního muzea.
České zámky jsou pohádkové. Tyhle byste měli navštívit
Luxusní letohrádek v renesančním stylu stojí v krásné Královské zahradě Pražského hradu. Jak napovídá název, letohrádek nechal postavit král Ferdinand I. Habsburský pro svou vyvolenou Annu, tedy pro svou ženu Annu Jagellonskou.
Stavěl se v letech 1538–1565 podle projektu italského architekta Paola della Stelly. Anna Jagelonská hotový letohrádek bohužel nikdy neviděla, zemřela v roce 1547. Dlouhé trvání výstavby zapříčinil požár Pražského hradu v roce 1541, nicméně ihned po dokončení letohrádek čekalo velké rozšiřování.
Nový projekt německého stavitele Bonifáce Wohlmuta doplnil stavbu o první patro s prostornou terasou a změnil střechu do tvaru obráceného lodního kýlu, která je pro letohrádek charakteristická. Před budovou je umístěna Zpívající fontána, kterou navrhl malíř Francesco Terzio.
Zahradní dům v Praze využívali členové královské rodiny nejen k odpočinku, ale také pro pořádání plesů a oslav. V neposlední řadě měl reprezentativní funkci pro habsburský rod. Abyste si mohli prohlédnout bohatě zdobené interiéry vlašské architektury, budete si muset počkat na některou z výstav. Letohrádek královny Anny, přezdívaný Belveder, je totiž návštěvníkům přístupný jen při různých kulturních akcích, které se konají v průběhu celého roku.
Pražský hrad stojí nad Vltavou už víc než 1 000 let
Renesanci spojujeme rovněž se zdobenými měšťanskými domy. Na jihu Čech 35 kilometrů od Jindřichova Hradce se rozprostírají Slavonice. Původně malá trhová osada byla založena Vítkovci ve 12. století. Přemysl Otakar II. přikázal kolem Slavonic postavit hradby, a tak mohlo vzniknout opevněné město se strategickým významem. Kruhovitá osada se ve 14. století rozšířila, takže na východní a západní straně města mohla vzniknout dvě tržiště (dnešní náměstí Míru a Horní náměstí).
Největší rozkvět zažilo město Slavonice za dob renesance v 16. století. Měšťanské domy tvořící městskou zástavbu na obou náměstích prošly výraznými vizuálními úpravami. Budovy byly doplněny o sklípkové a diamantové klenby, štíty inspirované italskou renesancí nebo nástěnné malby. Majetní občané svá obydlí dokonce zkrášlovali sgrafitovou výzdobou (psaníčková i figurální). Historické domy se dochovaly dodnes, unikátní atmosféru středověkého města tak můžete načerpat i v současnosti.
Nejnavštěvovanější hrady a zámky v Česku: skvosty, které musíte vidět na vlastní oči
Přímo v centru města Olomouce se nachází renesanční měšťanský dům palácového typu. Významná historická památka, známá jako Edelmannův palác, je situována na Horním náměstí. Název získala po svém tehdejším majiteli jménem Václav Edelmann z Brosdorfu, který na dvou sousedících pozemcích zboural staré domy a nechal si postavit nový honosný palác (1572–1586).
Edelmann bohužel musel vybudované rodové sídlo v 16. století prodat. Dalším majitelem Edelmannova paláce se stal Sigmund Willenberger a postupem času jej dále vlastnili také hrabata ze Žampachu, z Proskova a z Appersdorfu. V roce 1719 palác odkoupilo město a v průběhu 19. století dům sloužil jako sídlo velitele olomoucké pevnosti (nejvýznamnějším byl polní maršálek Jan Josef Václav Radecký), starosty i správy města. Roku 1958 se stal památkově chráněnou budovou.
Olomoucký Edelmannův palác prošel několika stavebními úpravami. V letech 1867–1871 byly zazděny lodžie na hlavním průčelí budovy, původní kamenická výzdoba však byla zachována dodnes. Na vstupním portálu je symbolicky vyobrazen rodinný znak rodu Edelmannů a portréty Václava Edelmanna a jeho syna. Fasáda paláce je bohatě zdobena ornamenty, reliéfy i biblickými motivy.
Na skok do renesance: Poznejte nejkrásnější české renesanční stavby
Historicky významná stavba ve tvaru šesticípé hvězdy se nachází v oboře Hvězda přibližně 7 kilometrů od centra hlavního města ČR v městské části Praha-Liboc. Renesanční letohrádek Hvězda se stavěl v letech 1555–1556 dle plánů rakouského arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského. Na stavbě se vystřídali stavitelé Juan Maria Avostalis del Pambio, Giovanni Lucchese, Hans Tirol a Bonifác Wolmut. O štukatérskou výzdobu se postarali Pietro de Ferrabosco a Giovanni de Spatio. V roce 1620 se zde odehrála bitva na Bílé Hoře.
Letohrádek Hvězda ve své době sloužil jako odpočinkový zámeček s možností lovu v sousedící oboře. Budova měla původně vzácnou měděnou střechu, bohužel v roce 1648 byla i s pozlacenou hvězdou odcizena Švédy. Přibližně sto let od roku 1779, dle nařízení Josefa II., letohrádek sloužil jako mírová prachárna, tedy skladiště střelného prachu.
V letech 1952–1996 se zde nacházelo Muzeum Aloise Jiráska a Mikoláše Alše. Od roku 1962 je renesanční stavba zapsána do seznamu národních kulturních památek. Letohrádek Hvězda se v letech 1986–2000 dočkal náročné vnitřní i vnější rekonstrukce. Nyní jej spravuje Památník národního písemnictví. Úchvatnou památku si můžete prohlédnout za poplatek v otevírací době od dubna do října, přičemž do obory můžete zavítat po celý rok zdarma.
Kouzelné i romantické hrady a zámky v okolí Prahy. Kam to bude?
Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec se prostírá ve stejnojmenném městě v Jihočeském kraji na soutoku řeky Nežárky a Hamerského potoka. Je to třetí největší zámecký komplex v České republice (první je Pražský hrad a druhý je Státní hrad a zámek v Českém Krumlově). Hrad byl založen zřejmě králem Přemyslem Otakarem I. ve 13. století na místě staršího slovanského hradiště, které se zde nacházelo přibližně od 10. století. Postupem času se celý areál hradiště rozrostl na plochu 3,5 hektaru. Šlechta jej využívala na příležitostný pobyt, když cestovala z Prahy do Vídně.
Hrad v Jindřichově Hradci vlastnili do roku 1604 Vítkovci, přičemž na začátku 16. století byla zahájena jeho přestavba podle představ pánů z Hradce. Přestavba na renesanční zámecký komplex proběhla v letech 1560–1596. Na rekonstrukci se podíleli významní architekti Antonio Ericer, Baldassare Maggi a Giovanni Mari Faconi.
Zámek byl ve vlastnictví Slavatů v letech 1604–1694 a následně Černínů z Chudenic, kterým byl zámek zkonfiskován v roce 1945. V průběhu jejich vlády zámek v roce 1773 postihl velký požár, opravilo se jen několik nejdůležitějších místností. Zámek dlouho chátral, významná rekonstrukce proběhla až v roce 1976 a trvala s přestávkami dlouhých 20 let. Náklady na opravy zámku se vyšplhaly na 120 milionů korun. Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec je od roku 1993 opět přístupný veřejnosti a roku 1995 se dostal na seznam národních kulturních památek.
Použité zdroje: