Přejít k hlavnímu obsahu

Ráj vinařů i Máchův hrob. Zažijte Litoměřice pětkrát jinak

Ústecký kraj je známý hlavně svým chemickým průmyslem a uhelnou těžbou. Litoměřice, přezdívané pro svou úrodnost a prosperitu „Zahrada Čech“, jsou ale jiné.

Zachumlané do zeleně Polabské nížiny leží na soutoku Labe a Ohře nevelké město. Co mu ale schází na velikosti, dohání malebností. Litoměřice byly díky statutu královského města a mnoha privilegiím dlouho čelním městem severozápadních Čech. Jejich bohatství pramenilo (kromě řemesel a obchodu) z labské dopravy a vinné révy, jejíž pěstování tady podpořil sám Karel IV.

Po celý středověk a velkou část novověku se město podílelo na správě země a svůj statut krajského města ztratilo jen kvůli 1. světové válce a následnému průmyslovému rozvoji, kterému se dařilo mnohem víc v Ústí nad Labem. Pojďme teď společně prozkoumat zajímavá zákoutí a četné historické památky, kterými se Litoměřice pyšní.

Hrozn(ov)á mánie

Kde jinde začít než na vinicích, které jsou symbolem Litoměřic dodnes – však se tu už mnoho dekád na podzim odehrává kulturní pecka, Litoměřické vinobraní. Vinařská tradice sahá v Litoměřicích, které byly ve středověku po Praze druhým největším vinařským městem v Čechách, až do 11. století. Velký vliv na rozvoj místního vinařství měl Karel IV., který inicioval zakládání vinic v královských městech, podporoval vinaře, a městu dokonce věnoval svahy přilehlého kopce Radobýlu.

Jestli se chcete blíž seznámit s tímto vinařským regionem jak z akademického, tak z degustačního hlediska, obujte pohodlné boty a vydejte se na turisticko-naučnou Litoměřickou vinařskou stezku. Zhruba 15kilometrová trasa má devět zastávek, přičemž tři jsou v samotných Litoměřicích.

Tou první je litoměřický hrad, který mj. ukrývá stálou expozici českého vinařství; následuje čedičový vrch Radobýl atraktivní svou chráněnou faunou a flórou; a do třetice všeho dobrého vás čekají klášterní vinné sklepy z 13. století, ve kterých se víno vyrábí dodnes. Zbytek trasy pokračuje přes Velké a Malé Žernoseky až do Lovosic.

Kulturní tradice na vlastní kůži

Pokud sestoupáte z opojných vinic do historického centra města, najdete spoustu gotických domů, které jsou shodou okolností nejstaršími stále obývanými domy v České republice. Vedle nich ale vyniknou i stavby vyzdobené v duchu renesance, se kterými si v 16. století pohráli italští mistři – řeč je hlavně o domech U Černého orla a U Kalichu.

Kousek opodál na vás vykoukne Gotické dvojče, stavba z období jagellonské gotiky, která je téměř zcela zachována v původním stavu a dokládá tak kulturu městského bydlení konce středověku. Kromě toho sídlí v přízemí Dvojčete litografické studio, ve kterém si můžete vyzkoušet speciální grafickou techniku kamenotisku, s níž přišel v 18. století český rodák Alois Senefelder.

Jestli se vám zalíbí tradice kamenotisku, zamiřte k historickému hradebnímu opevnění, kde sídlí Dílna ručního papíru. Ta věrně kopíruje středověké papírenské manufaktury a stejně jako litografická dílna se zasazuje o udržení kulturní tradice.

Litoměřice a Labe
Litoměřice si vás získají. Tohle město je prostě okouzlující.
Zdroj:
Bigstockphoto

Mácha kam se podíváš

Když je řeč o kultuře, s Litoměřicemi je spojeno i dost osobností; od biskupů, jako byli Emanuel A. Valdštejn nebo Johann Fabri, po sportovce (Milan Hnilička, Květa Jeriová), herce (Jiří Macháček, Jan Skopeček) a mnoho dalších. Těmi, které ale zná každý, kdo prošel střední školou, jsou filolog Josef Jungmann, jenž působil jako pedagog na místním gymnáziu, a romantický básník Karel Hynek Mácha.

Tragický příběh o tom, kterak litoměřický koncipient Mácha v pouhých 25 letech podlehl infekci z vody, kterou obětavě nehasil pouze městský požár, ale i vlastní žízeň, není třeba připomínat. Básníkovy ostatky byly na litoměřickém hřbitově uloženy více než 100 let a ve městě je mu věnováno několik objektů.

Jak básník žil, zjistíte v tzv. Máchově světničce, kde svého času v Litoměřicích pobýval a taky zemřel. Stálá expozice představuje Máchovo dílo a život.

Bronzová kopie sochy Karla Hynka Máchy od Josefa Myslbeka stojí na úpatí Mostné hory nedaleko centra města. Když se vydáte na 300metrový výšlap nahoru, najdete rozhlednu, ze které dohlédnete na celé Litoměřice a ještě dál.

Další socha romantického básníka vznikla ke 100. výročí jeho úmrtí rukou sochaře Václava Blažka. Za 2. světové války musela být ukryta v nedalekých Bohušovicích, ale r. 1946 byla reinstalována. Za zády má bronzový Mácha divadlo, které taky nese jeho jméno, zatímco zrakem se upírá na mohutné parkány filipínského národního hrdiny José Rizala, odkud je nádherný výhled na město a nábřeží Labe.

Litoměřice panorama
K Litoměřicím se pojí spousta známých jmen. Předně jde o Karla Hynka Máchu.
Zdroj:
Bigstockphoto

Nacistické hnízdo

Zmíněná Máchova socha musela být ukryta před nacisty proto, že se to jimi v Litoměřicích jen hemžilo. Důvodů bylo několik. Asi dva kilometry od Litoměřic se rozkládá josefínská pevnost Terezín, která sloužila od roku 1941 nacistům jako židovské ghetto. Do konce války tudy prošlo přes 155 000 lidí, kteří byli z Terezína expedováni na východ do vyhlazovacích táborů.

V samotných Litoměřicích byla zřízena pobočka bavorského Koncentračního tábora Flossenbürg. Místní vězni byli spolu s těmi terezínskými využíváni jako pracovní síla v podzemní továrně Richard pod vrchem Radobýl.

Tenhle rozsáhlý komplex o délce až 30 kilometrů sloužil ke zbrojní výrobě, která tu probíhala jen od ledna do dubna 1945. Na konci války se pokusili nacisté továrnu zlikvidovat, ale údajně jim v tom zabránil jeden z polských dělníků. V současnosti není prostor z bezpečnostních důvodů zpřístupněn veřejnosti.

Vzhůru do sklepení!

Co ale veřejnosti zpřístupněno je, jsou historické sklepy v různých částech města. V minulosti byly Litoměřice významným přístavem na Labi, který měl navíc právo nuceného skladu, podle kterého tady musel každý projíždějící obchodník na určitou dobu uskladnit své zboží a nabízet ho k prodeji. Proto vznikla v Litoměřicích rozsáhlá sklepení, která během válek sloužila i jako úkryt obyvatel a majetku.

Některé sklepy jsou dokonce trojpodlažní. Z celkových 24 kilometrů jsou dnes průchozí asi tři a současná prohlídková trasa je zároveň lapidáriem Oblastního vlastivědného muzea.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5, zdroj 6, zdroj 7, zdroj 8

 
 

Místo

50° 32' 1.8924", 14° 7' 52.392"
Rubrika:
Aktivity:

Poznání

Autor:
Kristina Koudelková

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Ráj vinařů i Máchův hrob. Zažijte Litoměřice pětkrát jinak