Neuvěřitelně pestrá, divoká, nespoutaná, místy nebezpečná, ale hlavně extrémně návyková – taková je Lefkada. Kus bohem i lidmi zapomenuté země v souostroví Jónských ostrovů, který sice nevyniká svou rozlohou (356 km²), uchvátí však sto sedmnácti kilometry pláží, z nichž většina si v ničem nezadá s plážemi v Karibiku.
Na Lefkadě najdete tradiční středomořskou flóru a faunu, obří vápencová skaliska, pískovcové skály, ale především nespoutanou divočinu, nádhernou přírodu, která svou rozmanitostí připomíná národní park v Yellowstone a vyjma tří hlavních středisek (Nydri, Vassiliki a Agios Nikitas) také úžasný klid.
Na první pohled se může zdát, jakoby Lefkada snad ani do dnešního uspěchaného a moderními technologiemi prošpikovaného světa nepatřila. Člověk před ní musí s pokornou smeknout a užívat si krásy, kterou jí Matka příroda nadělila. Ať už jde o kilometry nádherných pláží, barevné vodopády v Nydri anebo husté borovicové a piniové lesy, na jejichž omamnou vůni nezapomenete jen tak. Lefkada je zkrátka svět sám pro sebe, jehož atmosféra a krása vás dojme, rozpláče, rozesměje, ale hlavně nepustí.
Pobřeží ostrova je lemováno 117 kilometry pláží. Ty nejkrásnější jsou ale soustředěny na západě a jihu Lefkady. Naši „plážovou turistiku“ započneme na samotném severozápadě ostrova, konkrétně v letovisku Agios Nikitas, které je mnohými turisty a cestovateli považováno za nejznámější a nejmalebnější letovisko vůbec.
Spočinout tady můžete na stejnojmenné pláži nebo se vydat na dva kilometry dlouhou túru přes horský hřeben členitého pobřeží. Po několika náročných minutách se člověku naskytne jeden z prvních výhledů na okouzlující pláž Milos. Pláž je někdy též označována jako pláž zamilovaných a nenajdete na ní nic jiného, než miniaturní oblázky, obří pískovcová skaliska a moře té nejjasnější modři. Pokud tady navíc vydržíte až do večera, čeká na vás bonus v podobě úchvatného západu slunce. Jen ta cesta zpět bude potmě trochu náročnější.
Další krásky, která stojí za návštěvu, jsou jistě tři „divošky“ – pláže Kavalikefta, Kalamitsi a Megali Petra. Dostat se k nim opět není jednoduché, pokud však překonáte spletité serpentiny (i případnou nevolnost a strach z výšek), opět se ocitnete v pravém a nefalšovaném ráji. Kavalikefta je lemována obřími balvany a rozlohou není nikterak velká. Najdete tady jeden menší bar a panenskou přírodu.
Pláž Kalamitsi se vyznačuje nažloutlým pískovcovým podložím, takže tady není moře tak tyrkysové, jako v ostatních případech, což jí ale na kráse rozhodně neubírá. Pro mnohé turisty a cestovatele je ale bezkonkurenčně nejkrásnější pláž Megali Petra, k níž opět vědou dlouhé serpentiny, které sice lze zdolat na čtyřkolce, automobilem nebo skútru, závěrečnou část cesty je však potřeba absolvovat pěšky. Odměnou vám bude dlouhá pláž s obřími balvany a mořem té nejúžasnější tyrkysové barvy, jakou si jen dokážete představit.
Lefkada je, stejně jako mnohé jiné řecké ostrovy, seizmicky aktivní. V roce 2015 ji ale zasáhlo ničivé zemětřesní o síle téměř 7 stupňů Richterovy škály. Zemětřesení si vyžádalo několik životů, ale i osud dvou největších ostrovních lákadel – pláží Egremni a Porto Katsiki.
Egremni je součástí jihozápadního pobřeží a v současné době je suchou nohou nepřístupná. Probíhají zde totiž stavební práce, jejichž cílem bude vybudování nové přístupové cesty pro jednotlivce i vozidla. Někteří odvážlivci sice využívají toho, že je stavba během neděle zavřená, poničené schody, které milovníci adrenalinu ještě donedávna překonávali, jsou již nyní zasypány štěrkem a vápencovým pískem. Na pláž se tudíž dostanete pouze lodí. Suchou nohou by měla být pláž přístupná pravděpodobně příští rok.
Velmi podobného osudu se dočkala i „Kozí zátoka“ – pláž Porto Katsiki. Také ta byla vlivem zemětřesení velmi poničená. Kvůli nebezpečí zhroucení je zde i nyní uzavřena oblíbená vyhlídka. Některé ze schodů, které na ní vedly, totiž zcela chybí a chybějící články jsou patrné také u zábradlí, které schody ohraničovalo.
Samotná pláž je však přístupná a je snad ještě krásnější než před zemětřesením. Lemují ji několik desítek metrů vysoké vápencové a pískovcové skály a opět vás dostane svým úchvatným mořem, které je pravým a nefalšovaným ztělesněným padesáti odstínů modré.
V naší krasojízdě se posuneme až na nejjižnější cíp ostrova – konkrétně na mys Lefkatas (přezdívá se mu také mys Doukato), jehož součástí je starobylý maják, ale i neuvěřitelně divoké, šedesát metrů vysoké skály, z nichž se údajně kvůli nešťastné lásce vrhla i básnířka Sapfó. Místo má svou jedinečnou atmosféru během celého dne. Bezkonkurenčně nejkrásnější je ale na sklonku dne, kdy okolní skaliska zalije rudá záře zacházejícího slunce.
Z mysu Doukato se přesuneme dále do oblíbeného letoviska Vassiliki, které je rájem turistů i surfařů. Najdete zde nespočet tradičních řeckých taveren, ale i menších diskoték, které jsou oblíbeným cílem nevybouřené mládeže zejména během hlavní sezóny.
Letovisku dominuje také stejnojmenný přístav a ukrývá se zde další z klenotů – pláž Agiofylli. Ta má na délku asi 130 metrů a obklopují ji vysoké vápencové kopce a skály. Protože sem během sezóny jezdí výletní lodě se stovkami turistů, doporučujeme pláž navštívit v brzkých ranních nebo dopoledních hodinách.
Z Vassiliki pokračujeme do vesničky Sivota, kde si přijdou na své zejména milovníci ryb a mořských plodů. Díky přístavu, který je její součástí, tady můžete ochutnat pravé rybí speciality, které vynikají svou čerstvostí, s níž je neodmyslitelně spojená dokonalá chuť.
Naši předposlední zastávkou bude oblíbené letovisko Nydri, které kromě jiného proslavily zejména barevné vodopády (Nydri Waterfalls). Voda sem padá do průzračného chladivého jezírka z několika metrů. Působení koroze i zvětrávání na skále zanechalo barevné stopy. K vodopádům se dostanete z Nydri asi hodinovou procházkou.
Na naší cestě nesmíme vynechat ani hlavní město Lefkada (Lefkas), jehož součástí je jedna z nejmodernějších marin Evropy a nespočet taveren, barů a promenád. Život tady, stejně jako kdekoli jinde na ostrově, plyne tak nějak jinak, poklidněji a pomaleji.
Člověk nikam nespěchá a zjišťuje, že v těchto končinách problémy vlastně neexistují anebo jsou skryty za všudypřítomnou pohodou a omamnou přírodou i pohostinností, která je pro Lefkadu a její obyvatele typická. Otázkou však zůstává, jak dlouho Lefkadě její krása zůstane a kdy zmizí pod náporem turistů i podnikavců, jež chtějí na její kráse nepokrytě vydělat.