Přejít k hlavnímu obsahu

Adventní a vánoční zvyky v Evropě: zapékání mincí do dortu nebo pusa pro štěstí

Advent tu bude co nevidět – letošní první adventní neděle je už 29. listopadu. Pojďte se s námi podívat na adventní a vánoční zvyky v jiných evropských zemích!

Tradičních vánočních trhů, kterých jsou obvykle plná větší i menší evropská města, si letos asi příliš neužijeme. To ale není důvod zavrhovat advent a období čekání na svátky zimy. Místo ochutnávání dobrot u stánků a popíjení svařáku se na Vánoce prostě nalaďme jinak. Třeba poznáváním cizích zvyků.

Vánoční trhy letos asi nebudou takové, jaké je známe. Pojďme se na Vánoce těšit jinak!
Zdroj:
bigstockphoto.com

V Belgii děti vyhlížejí Sinterklaase

Sinterklaas jezdí v noci 5. prosince po domech, kde bydlí děti, a se svým pomocníkem Černým Petrem rozdává dárky. Je to taková obdoba našeho Mikuláše. Děti pro jejich koně připravují cukr a oves. 

V Dánsku řádí skřítci

V Dánsku si malí skřítci dělají z lidí po dobu adventu žertíky – ať už z malých, tak i z velkých. K dánskému čekání na Vánoce patří svíčka rozdělená čarami na pomyslný adventní kalendář. Každý den lidé nechávají uhořet tu správnou část svíčky. Před tím, než si o Vánocích rozdají dárky, zpívají a tančí kolem vánočního stromku tradiční tanec.

V Itálii si Vánoce protahují do ledna

Italové jako by se vánoční atmosféry nemohli dostatečně nabažit. Průběžně se více či méně oslavuje od 8. prosince až do 6. ledna, kdy je svátek Epiphany (zjevení Krista nebo Tří králů). Část Italů se 23. a 24. prosince postí a nají se teprve po půlnoční mši. 

Po celé tohle období bývají italské domácnosti vyzdobeny poinsettiemi, kterou u nás známe jako vánoční hvězdu.

Italové se během adventu a Vánoc neobejdou bez rostliny, které říkáme "vánoční hvězda".
Zdroj:
bigstockphoto.com

K italským Vánocům patří kromě obligátního stromečku a výzdoby hlavně jesličky, což je chápáno jako vzpomínka na Františka z Assisi, jenž začal jako první vyprávět vánoční příběhy pomocí drobných figurek. 

V Anglii si potrpí na polibek pod jmelím

I české domácnosti o Vánocích zdobívá jmelí a ani polibek pod ním není neobvyklý. V Anglii se na něj ale extra potrpí. 

V Německu se rozdávají dárky už před Vánocemi

Očekávání příchodu Vánoc je v Německu o něco velkolepější než jinde. Děti už se začátkem prosince dostávají nejrůznější adventní kalendáře, a to zdaleka ne jen ty čokoládové, které jsou nejčastější u nás. Obvykle si každý den rozbalí drobný dáreček, a to až do Štědrého dne, kdy během večera dostanou ten největší, nejdůležitější dárek. 

K německému, respektive k saskému adventu a taky k Vánocům rozhodně patří hvězda mnoha přízvisek, která se zavěšuje na domy i do oken, jak to jen jde. Říká se jí například drážďanská, hernhutská nebo taky ochranovská. Je hodně prostorově výrazná, má základ jako archimedovský mnohostěn a zároveň má dlouhé špičky. Tyhle hvězdy bývají žluté, bílé nebo červené a nejčastěji se s nimi setkáte v Sasku

V Řecku hledají minci v dortu

V Řecku je zvykem zapéct do dortu, který se během svátků servíruje, minci. Ten, kdo ji ve svém kousku najde, má mít po celý rok štěstí. Kromě toho tady o Vánocích chodí děti od domu k domu, bubnují na bubínky a zpívají oslavné písničky. Dospělí zase místo stromečků zdobí sváteční plachetnice. Dárky přináší svatý Basilej v noci na 1. ledna.

Ve Španělsku se o Vánocích slaví bez dárků

Ve Španělsku jsou vánoční svátky zaslíbené setkávání, oslavám a dobrotám. Dárky se tu rozdávají na Tři krále. K nejpopulárnějším tradicím patří tříkrálové cukroví – kulaté koláčky s ořechy a ovocem, v nichž jsou i malá překvapení.

Dárky se dávají všude. V některých zemích ale třeba až v lednu.
Zdroj:
bigstockphoto.com

Ve Švédsku dárky rozdává kozel

Co naplat, Švédsko to má prostě trošku jinak. Ke Štědrému dni neodmyslitelně patří návštěvy a mlsání, často se tu baští šafránový chléb nebo povidlový dort. Dárky tady rozdává vánoční kozel zdobený červenou mašlí. Zvláštní zvyk je tu 13. prosince, kdy podle tradice děti nosí jídlo svým rodičům, a to na vzpomínku na sv. Lucii, která údajně ve 4. století zachránila Švédy před hladomorem.

Ve Francii se pracuje i o Štědrém dnu

Francouzi mají na Štědrý den běžný pracovní den. Jakmile ale skončí pracovní doba, jdou za svou rodinou na okázalou večeři. Francouzský „Ježíšek“ se jmenuje Pere Noël a dárky nosí v noci z 24. na 25. prosince.

Poláci si potrpí na půst

Zatímco někteří Italové drží půst 23. a 24. prosince, Poláci si na něj taky potrpí – drží ho ovšem „jen“ na Štědrý den do večeře, zato se toho účastní i spousta dětí. Na stole musí být bílý ubrus a nejdřív ze všeho se rodina dělí o vánoční hostii. Vždycky se tu prostírá pro jednoho navíc, kdyby přišel nečekaný host.

V Norsku putuje ovesná kaše za okno

Norské Vánoce jsou i v moderní době plné starých zvyků. Jedním z nich je například to, že v noci před Štědrým dnem děti připravují ovesnou kaši a tu pak nechávají za oknem, aby se jí mohl posilnit Julenissen (norský rozdávač dárků) a jeho pomocníci. Ovesná kaše se během Vánoc i běžně servíruje. Kdo v ní najde celou mandli, během příštího roku se vdá nebo ožení.

V Norsku se hojně konzumuje ovesná kaše. Kdo v ní najde celou mandli, do roka se vdá nebo ožení.
Zdroj:
bigstockphoto.com
 
 

Místo

59° 19' 45.5628", 18° 4' 6.8916"
Rubrika:
Aktivity:

Poznání

Autor:
Petra Malá

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Adventní a vánoční zvyky v Evropě: zapékání mincí do dortu nebo pusa pro štěstí