Přejít k hlavnímu obsahu

Galilejské jezero - největší izraelské sladkovodní jezero

Galilejské jezero je nejníže položeným sladkovodním jezerem na světě a druhým nejníže položeným jezerem po Mrtvém moři. Ještě před několika lety bylo největší zásobárnou sladké vody v Izraeli. 

Na severu Izraele v hornaté oblasti Galileje se nachází největší izraelské sladkovodní jezero – Galilejské jezero. Ve starověku bylo proslulé hojností ryb a poskytovalo obyvatelstvu obživu i výdělek. Není proto divu, že první Ježíšovi učedníci byli rybáři. Každý rok navštíví tuto oblast několik milionů turistů, kteří touží poznat historická místa, která jsou spojena s příběhem o Ježíši Kristu. Jsou tu však také pláže, možnost vyjížďky na člunech a v tamních restauracích si lze objednat velmi chutnou „rybu sv. Petra“ (jedná se o Tilapii galilejskou).

Základní údaje o Galilejském jezeru

  • Leží 212 metrů pod úrovní světového oceánu 
  • Je dlouhé 21 km a široké 12 km;
  • Jeho rozloha je 166 km2.
  • Jeho maximální hloubka je kolem 50 m.

"Jižní část Galilejského jezera"

Obrázek č. 1: Jižní část Galilejského jezera. Zdroj obrázku: bigstockphoto.com

Tato největší sladkovodní jezerní plocha v Izraeli však v současnosti vinou zejména sucha a odčerpávání vody pomalu vysychá. Izraelská vláda premiéra Benjamina Netanjahua vidí řešení v odsolování mořské vody, v čemž je Izrael doslova světovou velmocí. 

Z historie Galilejského jezera

  • Ve Starém zákoně je pojmenováno podle nejvýznamnějšího města na jeho břehu: Kinneretské moře (hebrejsky Jam Kinneret; 4. kniha Mojžíšova 34,11) Tento název se dnes oficiálně používá v Izraeli. Odvozuje se od hebrejského slova kinnor, které znamená „harfa“. Jezero se svým tvarem skutečně podobá tomuto hudebnímu nástroji.
  • Po vyhnanství Židů do Babylonu v 6. století př. n. l. se toto jezero nazývalo Genezaretské. Výraz Gennésaret je řecký název malé úrodné oblasti na západním břehu jezera.
  • Označení Galilejské souvisí s oblastí Galilea na severu Izraele, kde se jezero nachází. Toto území se stalo dějištěm mnoha událostí, které jsou spojeny s osobou Ježíše Krista. Připomeňme si například jeho tzv. Kázání na hoře, kdy pronesl svá Blahoslavenství a učil své učedníky, jak se modlit („Otče náš“). Evangelisté Marek a Matouš ho nazývají „Galilejské moře“. V Novém zákoně se o něm mluví také jako o jezeru Genezaretském nebo Tiberiadském.
  • První písemný doklad použití názvu „Galilejské moře“ pro velké sladkovodní jezero v severní Palestině máme v Markově evangeliu. Židovský historik a spisovatel Flavius Josephus používá označení „jezero“ (řecky limné) (např. Válka židovská 2.20.6.573; Židovské starožitnosti 5.1.22.84; Můj život 65.349).

"Západ slunce u Galilejského jezera"

Obrázek č. 2: Západ slunce u Galilejského jezera. Zdroj obrázku: bigstockphoto.com

Markovo evangelium a Galilejské „moře“

Jedním z prvních písemných dokladů použití slova „moře“ (řecky thalassa) v souvislosti s Galilejským jezerem máme v Markově evangeliu. Kolem roku 70 sepsal Marek, tlumočník apoštola Petra, první vyprávění o Ježíšovi. Do té doby kolovaly v křesťanských komunitách v židovském prostředí i mimo něj zprávy o Ježíšovi pouze ústně a předávaly se ve formě jednotlivých příběhů. A nyní poprvé byly tyto příběhy sestaveny do souvislého vyprávění, které má začátek, střed a konec. Nejstarší dochované rukopisy Markova evangelia pocházejí z 3. a 4. století. 
Galilejské jezero bylo „moře“ Izraele, protože ke Středozemnímu moři po velkou část svých dějin neměli přístup. Židovský historik Josef Flavius, jak už bylo výše uvedeno, používá ve Válce židovské  či Židovských starožitnostech přesnější označení „jezero“ (řecky limné), a stejně tak činí i Lukášovo evangelium. Pro Židy, kteří byli suchozemci, představovalo moře nebo velké množství vody místo ohrožení. Významný český novozákoník Petr Pokorný k tomu poznamenává: „V jejich představách bylo moře prostorem, v němž se jako vodní nestvůry objevovaly různé protibožské síly (…). Ve 107. žalmu je samotné moře vylíčeno jako nepřátelská bytost, která chce námořníky pohltit. Vlny se utiší teprve na Hospodinův pokyn, takže pokud někdo bouři přežije, měl by za to děkovat Bohu. To byl svět, ve kterém žil Ježíš a ve kterém později psal Marek. Je zapotřebí mu trochu rozumět, abychom si uvědomili, co tento příběh říká nám dnes“ (Petr Pokorný, Má to smysl. Rozhlasové rozhovory o biblických textech vedl s autorem Petr Vaďura, Vyšehrad, Praha 2012, s. 63-64).

Významná místa na břehu Galilejského jezera

Tiberias – pláže, horké prameny i hrobky rabínů

Na západním břehu jezera leží město Tiberias, které je podle židovské tradice jedním ze čtyř svatých měst judaismu (spolu s Jeruzalémem, Chebronem a Safedem). Město založil tetrarcha Herodes Antipas, syn Heroda Velikého, a dal mu jméno po svém císařském příznivci -  římském císaři Tiberiovi (14-37 n. l.).  Už od římských dob přitahují zájem návštěvníků místní horké prameny.

"Pozůstatky pevnosti v Tiberiadě"

Obrázek č. 3: Pozůstatky pevnosti v Tiberiadě. Zdroj obrázku: bigstockphoto.com

Tabgha - zázračné nasycení zástupů

Název obce Tabgha (v překladu „Sedmistudní“) se odvozuje od řeckého Heptapegón („Sedm pramenů"). Zde podle křesťanské tradice Ježíš zázračně nasytil pět tisíc lidí. Kolem kamene, na který měl položit pět bochníků chleba a dvě ryby, byla vybudována bazilika Rozmnožení chlebů, která stojí na základních zdech byzantského kostela z 5. století.

Kafarnaum - místo Ježíšových zázraků

Starověké město Kafarnaum (hebrejsky Kefar Nachúm) leželo na severozápadním břehu Galilejského jezera. Je pravděpodobné, že druhá část názvu Kefar Nachúm je vlastní jméno („vesnice Nachumova“). Z rabínské tradice je známo, že Židé navštěvovali ve městě hrob proroka Nachuma a rabiho Tanchuma. Kafarnaum bylo nepřetržitě osídleno od 2. stol. př. n. l. až do 11. stol. n. l. Zmínku o něm najdeme ve všech čtyřech novozákonních evangeliích. V Ježíšově době v něm žilo asi 600 obyvatel. Byla zde celnice a vojenská hlídka se setníkem v čele. Celníci vybírali clo za rybolov v Galilejském jezeře a za zboží, které přicházelo z řeckých měst Dekapole do Galileje.

"Pozůstatky synagogy v Kafarnaum"

Obrázek č. 4: Pozůstatky synagogy v Kafarnaum. Zdroj obrázku: bigstockphoto.com

 

Použitá literatura:
Bič, Miloš, Ze světa Starého zákona II., Kalich, Praha 1989.
Kroll, Gerhard, Po stopách Ježíšových, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 2002, s. 216-225.
 

 

 
 

Místo

32° 48' 52.5276", 35° 34' 58.2024"
Rubrika:
Aktivity:

Autor:
Pavel Jartym

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Galilejské jezero - největší izraelské sladkovodní jezero