Přejít k hlavnímu obsahu

Sefardští Židé: 9 zajímavých faktů, které jste o nich nevěděli

Co znamená slovo Sfaradim? Kdo byl nejvýznamnějším rabínem? A jaké jsou např. kulturní a historické památky sefardské komunity? To vše a ještě více zde naleznete. 

1. Působení národa

Sefardové, Sefardé či Sfaradim jsou Židé (včetně jejich potomků), kteří žili až do roku 1492 ve Španělsku na Pyrenejském poloostrově, dále také v oblasti Středomoří, Balkánu, Orientu a v některých evropských zemích. V současnosti se vyskytují převážně v Izraeli, ve Francii, v Severní a Jižní Americe. Od další skupiny Židů známých jako Aškenázové se odlišují náboženskými a liturgickými zvyky. Odhadovaná populace sefardských Židů jsou 2,2 miliony lidí, což představuje zhruba 16 % celosvětového židovského obyvatelstva.

2. Původ jména

Sfarad je hebrejský biblický výraz pro Pyrenejský poloostrov. Jméno země Sfarad se poprvé objevilo v Bibli (Abdijáš 1,20). V pozdější době byl název fiktivní země ztotožněn s územím Španělska (Hispania), sefardští Židé se pak sami začali označili jako Sfaradim.

3. Vlastní jazyk

Sefardští židé používají několik jazyků. Kromě hebrejštiny a katalánštiny mají rovněž vlastní jazyk zvaný ladino, který se vyvinul z hovorové středověké španělštiny. Má tři základní dialekty - jihovýchodní, severozápadní a severoafrický. V jazyce ladino se již ve 13. století psaly židovské náboženské spisy a překládaly se do něj komentáře významných rabínů psané v hebrejštině. Ladino je především spojen s příslovími, baladami, popěvky a s romancemi.

4. Vyhlazení Židů

Skoro celá komunita sefardských Židů byla vyvražděna během holokaustu v letech 1941–1945 na území Nizozemí, v Řecku, v Srbsku, v Itálii a v Chorvatsku (tehdejší Jugoslávii). Sefardové v Bulharsku byli ušetřeni, neboť je země odmítla Němcům vydat. Po válce většina z nich emigrovala z Bulharska do Palestiny.

5. Genetické choroby

Sefardší Židé jsou náchylnější k nemocem, které mají genetický základ, neboť v minulosti často uzavírali sňatky jen v rámci vlastní komunity. Judaismus navíc povoluje manželství mezi bratranci a sestřenicemi, strýcem a neteří, tetou a synovcem, což riziko chorob ještě zvyšuje.

Nejčastější genetické nemoci u sefardských Židů jsou familiární středozemní horečka, fenylketonurie, glykogenoza typu III, deficit glukózo-6-fosfát dehydrogenázy, beta talasémie, malabsorpce B12 a deficit enzymu pseudocholinesteráza.

Zdroj

6. Kulturní a historické památky

  • Synagoga v Sarajevu – má pro Sefardy velký význam. Budova byla postavena v roce 1581 a dnes je v ní židovské muzeum.
  • Židovský hřbitov na jihozápadě Sarajeva - Nachází se zde mnoho hrobů sefardských Židů.
  • Sarajevská Hagada – posvátný bohatě zdobený rukopis vázaný v kůži z období středověku (cca 1350). Hagada je kodex Sefardů obsahující vyprávění, verše, kresby a modlitby.

7. Pěvecký sbor

Lira je nejvýznamnější pěvecké sdružení sefardských Židů, které bylo založeno roku 1901. Jeho hlavním cílem bylo udržovat a rozvíjet hudební tradice. Prvním předsedou byl zvolen Leon Finci. Lira měla vlastní dirigenty, kteří patřily k nejlepším v Sarajevu. Největší úspěch zažíval sbor v roce 1934, bohužel po vypuknutí 2. světové války došlo k jeho definitivnímu zániku.

8. Nejvýznamnější rabín

Moše ben Majmon (v Evropě známý jako Maimonides) byl jednou z největších postav středověké filozofie sefardských Židů. Působil jako rabín, lékař a filozof, jenž se kromě náboženství zajímal o astronomii. Maimonides se narodil 30. března 1135 ve španělské Córdobě a zemřel 13. prosince 1204 v egyptském městě Fustat. Jeho tělo bylo převezeno do města Tiberias v Izraeli, kde byl pohřben.

9. Osobnosti

Mezi nejznámější osobnosti sefardských Židů patří fyzik Claude Cohen-Tannoudji, filozof Jacques Derrida, filozof Baruch Spinoza, ekonom Jacques Attali, režisér Alain Chabat, zpěvák Patrick Bruel nebo skladatel Enrico Macias.

 
 

Místo

31° 47' 6.5436", 35° 14' 42.684"
Rubrika:
Aktivity:

Kultura

Autor:
Olga Kolková

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Sefardští Židé: 9 zajímavých faktů, které jste o nich nevěděli