Přejít k hlavnímu obsahu

Albánský Berat: Ve městě tisíce oken vznikla první růžová ikona

Vstoupíte do domu a zjistíte, že jste se vlastně ocitli na střeše sousedního domu. Tak si můžete připadat v jižní části Albánie ve starobylém městě Berat. Nádherné bílé terasovitě na sebe vrstvené domky s červenými střechami patří spolu s dominantní pevností nad řekou k nejfotogeničtějším místům v zemi. Možná i proto se ocitly na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.   

Kořeny města, kterému se říká „Albánský Bělehrad“, sahají až do 3. století př. n. l. k ilyrským kmenům z doby bronzové. Pak už se „domovníci“ města střídali jako na běžícím páse; Makedoňané, Římané, Byzantská říše, Bulhaři a naposled osmanští Turkové, ale i ti se museli odporoučet, protože roku 1912 Albánie vyhlásila nezávislost a Berat patří od té doby definitivně dvouhlavému černému orlu, kterého známe z albánské státní vlajky.  

Město je malé (rozlohou by se mohl tak 7x vejít do hlavního města země Tirany), ale o to více se zdá být krásnější než jakékoliv jiné město v Albánii. Za to vděčí především zachované historické muslimské čtvrti Mangalem a obydlenou pevností neboli „městu v městě“ na kopci nad řekou Osum. Vodní tok pomyslně rozděluje Berat na dva odlišné světy – svět pravoslavných osmi kostelů a svět dvou mešit s minarety. „Ne-pomyslným mostem“, který čtvrtě zase dohromady spojuje je 130 m dlouhý kamenný most, který byl dokončen v roce 1780. Další zajímavý architektonický bod města.

Kamenný most je starý 235 let!
Zdroj:

Kromě vzpomínek na úžasně zachovalou architekturu obou čtvrtí a pevnosti si jistě také do cestovatelského deníčku zapíšete něco v tomto duchu: příjemné středozemní klima, úzké dlážděné uličky, vinná réva na zdích malebných domů zalitá slunečními paprsky, satelity na každé druhé střeše, lahodná turecká káva v kavárně, večerní živá hudba v ulicích u řeky a sem tam na silnici mezi moderními vozidly povoz tažený roztomile hýkajícím malým oslíkem. 

I v ulicích Beratu naleznete tvrdé "byznysmeny". Nejčastěji se jejich byznys točí okolo zeleniny a ovoce.

Mangalem s tisíci okny a Gorica

Když se setmí, tak Albánci rádi hrají v ulicích domino či na strunné tradiční nástroje.
Zdroj:

Na pravém břehu se nachází již zmiňovaná perla Beratu, čtvrť Mangalem, přezdívaná jako „Město tisíce oken“. Místní jí znají i jako „Město tisíce očí“. To díky velkým oknům, které jsou všechny nasměřovány směrem k řece Osum a protilehlé čtvrti Gorica.

Nejnavštěvovanějším objektem ve čtvrti domů stojících v rovnoběžných terasách je Mešita svobodných mládenců (Xhamia a Beqarëve). Říká se jí také Mešita bakalářů. Postavena byla v roce 1827 a zvenku je neobvykle zdobená originálními nástěnnými freskami.

#facebook#

Dalším zajímavým místem ve čtvrti Mangalem je místní dvoupodlažní budova Etnografického muzea (v provozu je od roku 1979). Můžete si zde prohlédnout stálou expozici tradičních lidových nástrojů, výrobků, oděvů a také to, jak vypadala kdysi dávno „typická“ interní výzdoba albánských domů.

Slunce, víno, ženy a zpěv, hotová idylka po Albánsku.

Na levém břehu řeky je čtvrť Gorica, kterou vybudovali místní křesťané, kteří zde žili. Zde stojí za povšimnutí např. kostel sv. Spyridona z 19. století, který je vůbec největším v Beratu, a kostel sv. Tomáše. A teď už honem si jen do nějakého obchodu poblíž skočit pro nějaké chlazené pití, nanuka či tyčinku Beng-Beng, místní repliku Snickers, a můžeme se vydat zpět na pravý břeh a pevnost Kala (v albánštině Kalaja e Beratit).

Podívejte se i na jiná místa Balkánu:

Jestli tady v noci straší? To nevíme, každopádně se ve městě prodává dobrá nakládaná zelenina a marmeláda.

Pevnost Kala, hlava Konstantina a muzeum "nekonvenčního" Onufriho.

Legenda o vzniku kopce, nad kterým od 13. století leží pevnost Kala, vypraví, že dva bratři Tomor a Shpirag se zamilovali do jedné spanilé dívky. Protože se nemohli dohodnout po dobrém, tak se utkali v souboji, v němž oba tragicky zemřeli. Následné slzy zlomené dívky rozdělily město na dvě části. Ona sama se poté po století v nářku proměnila ve skálu. 

Tajuplné ruiny jsou obzvláště tajuplné, hlavně v noci!

Ale teď zpátky do reality. Pevnost Kala je nepřehlédnutelnou dominantou Beratu, z níž je úžasný výhled na celé údolí a okolní borové lesy. V dálce se rýsují i mocné vrcholky zasněženého pohoří Tomorr. Uprostřed pevnosti se nachází staré, ale životem stále tepající městečko s vesnickou atmosférou českého Podkrkonoší. Uvidíte zde bílé zídky prorostlé trávou, staré lucerny a samozřejmě všude po kopci roztroušené ruiny bývalého hradu s délkou hradeb 1 400 metrů. V některých místech mají výšku cca 3, 5 metru.

Víte, že v socialistické éře Albánie, bylo pohoří Tomorr součástí politické propagandy?
Jistě vás při výletu po pevnosti a městečku také upoutá obrovská kamenná hlava. Až si budete lámat hlavu, kdo to může být, tak vězte, že jde o obličej Konstantina Velikého, císaře římské říše, který zastavil pronásledování křesťanů a přesunul roku 324 hlavní město do Konstantinopole z Říma.

Nejzajímavější turistický atrakce v pevnosti je muzeum slavného albánského ikonografického malíře Onufriho. Do historie ikonografie se nesmazatelně zapsal tím, že byl prvním ikonografem, který kdy použil růžovou barvu do svých děl, inspirovaných benátským a pozdně byzantským stylem tvorby. Muzeum (vstupné je 200 albánských leků) se nachází v kostele Panny Marie, který byl postaven v polovině 18. století. 

Díla slavného malíře, co zavedl tradici "pink" barvy.

Místo

40° 42' 31.8384", 19° 56' 44.3724"

Čtvrť Mangalem ve městě Berat v jižní Albánii.
Rubrika:
Aktivity:

Kultura

Autor:
Pavel Jartym

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Albánský Berat: Ve městě tisíce oken vznikla první růžová ikona