Sibiř působí na první pohled jako Bohem i lidmi zapomenuté místo. Na území 13 100 000 km² kilometrů čtverečních žije asi 36 milionů obyvatel. Prostor s nimi sdílí nebezpečná zvířata i nespočet přírodních rarit a krás.
V posledních letech jako by se s nimi roztrhl pytel. V Chorvatsku už znají každé zákoutí, v Řecku je to nebaví, Alpy už prochodili, v Číně byli a do Ameriky nechtějí. Turisté.
Není les jako les. A Shilin v Číně nacházející se asi 110 kilometrů od Kunmingu je toho důkazem. Jde totiž o les kamenný. Samozřejmě tu nezkameněly stromy. Ale i tak je tohle místo úžasné a je dalším mistrovským dílem matky přírody.
Představte si, že vyrazíte do lesa s téměř stoprocentní jistotou, že cestou najdete mrtvolu sebevraha. Že by se vám na takovou procházku nechtělo? Pak se rozhodně vyhněte lesu Aokigahara v Japonsku.
Obrovská řeka, ohromné kamenné sloupy kolem ní. Řada Lenských sloupů na břehu Leny ohromovala námořníky od pradávna, a tak není divu, že k ní před třemi stovkami let začali cíleně jezdit turisté.
Thajsko, druhá světová válka. Zajatci urputně pracují na mostě přes řeku, který má být úžasný, nezdolný, dokonalý. Zároveň se ale z jiné strany chystá jeho zničení.
Smrt je nevyhnutelnou součástí našich životů. Přece na světě existují místa, kam nemá přístup. Zákaz umírání platí třeba v malebném středověkém italském městečku, v norském městě ale třeba i na jednom z japonských ostrovů.
Mezi stromy se nesměle proplétají sluneční paprsky, které na hladině jezírka vytvářejí úžasné světelné divadlo. Vodopády nedaleko Luang Prabang patří k tomu nejkrásnějšímu, co pro nás tak trochu tajemný Laos nabízí.
Před 72 lety lidstvo ve válce odpálilo první atomovou bombu. Hrůzy, které s sebou atomové bomby přinesly, byly obrovské. Ve dnech 6. a 9. srpna 1945 prakticky z mapy vymazaly japonská města Hirošimu a Nagasaki.